Michal Kováč a Vladimír Mečiar

Michal Kováč a Vladimír Mečiar | foto: HNonline.sk

Slováci hodlají zrušit Mečiarovy amnestie. I díky filmovému hitu Únos

  • 52
Slovenská vláda navrhla ústavní novelu, která podle premiéra Roberta Fica otevře cestu ke zrušení kontroverzních amnestií. Ty brání stíhání a potrestání pachatelů zavlečení syna bývalého prezidenta Michala Kováče do Rakouska v roce 1995. K prolomení ledú po 20 letech nejspíše přispěl i úspěch filmu Únos, který trhá ve slovenských kinech rekordy.

Filmoví kritici se nemohou shodnout, zda je nový slovenský film Únos perlou slovenské kinematografie, či jen dobrým řemeslem. V návštěvnosti však trhá už druhý týden rekordy. Povedlo se mu však víc. Pohnout slovenskou politikou a rozhýbat zdánlivě nerozhýbatelné, tedy zrušení tzv. Mečiarových amnestií.

Amnestie v létě roku 1998 zrušily trestní stíhání únosu syna tehdejšího prezidenta Michala Kováče. Film, který vystihl ponurou, mafiánskou atmosféru poloviny devadesátých let a držel se téměř dokumentárně průběhu únosu i zapletení tehdejších politických špiček do něj, pohnul nejen slovenským veřejným míněním, ale i vládní koalicí premiéra Roberta Fica.

Po koaličním jednání s partnery ze Slovenské národní strany a Mostu-Híd Ficova vláda navrhla ústavní zákon, jenž by měl amnestie zrušit.

Samotné zrušení amnestií by podle předlohy musel přezkoumat ústavní soud. Opozice iniciativu kabinetu zatím jednoznačně nepodpořila, dříve navrhla zrušení amnestií ústavním zákonem bez prověřování ústavním soudem.

„Došlo mezi námi k dohodě, která umožňuje současně schválit na jednání vlády jak novelizaci ústavy, tak i příslušné rozhodnutí, které povede ke zrušení Mečiarových amnestií. Nejdříve musí dostat kompetence Národní rada a ústavní soud. Jakmile tyto kompetence dostanou, můžeme přistoupit ke zrušení amnestií,“ uvedl premiér Fico. Protože amnestie chce s výjimkou ultrapravicové Lidové strany Naše Slovensko zrušit i celá opozice, zdá se, že by se v parlamentu mohla najít ústavní dvoutřetinová většina.

Fico v minulosti označil zmiňované amnestie sice za nemorální, ale zároveň za právně nezrušitelné. Sněmovna by nejprve měla schválit novelu ústavy, která parlamentu umožní jednat o zrušení amnestií a která také rozšíří kompetence ústavního soudu. Následně by zákonodárci na návrh alespoň pětiny z celkového počtu 150 poslanců hlasovali o anulování amnestií ohledně únosu exprezidentova syna.

Slovenská vláda nemá ve sněmovně třípětinovou většinu potřebnou ke schválení změn ústavy a zrušení Mečiarových amnestií. Opozice naposledy předložila návrh ústavního zákona, kterým by amnestie byly zrušeny bez posouzení tohoto kroku ústavním soudem. Slovenská sněmovna několik podobných návrhů v minulosti neschválila.

Mečiar amnestie hájí

Amnestie vyhlásil tehdejší premiér Vladimír Mečiar během několika měsíčního období, kdy byl v roce 1998 i zastupujícím prezidentem.

Amnestiemi bylo zastaveno vyšetřování, které ukazovalo, že únos v roce 1995 zorganizovala Slovenská informační služba. Zřejmě na Mečiarův příkaz. „Mečiar tak podle všeho amnestoval sám sebe,“ uvedl pro MF DNES Maroš Kramár, který ve filmu expremiéra hraje.

Mečiara dostalo nebezpečí zrušení amnestií po mnoha letech mlčení před televizní kamery. „Nemám se čeho bát,“ tvrdil v diskusi televize TA3. „Parlament nemá kompetenci zrušit amnestie,“ dodal expremiér.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video