Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klausovu amnestii odnese až jeho nástupce, Havel nesl následky sám

  1:25aktualizováno  1:25
Současný prezident Václav Klaus se na adresu svého předchůdce Václava Havla nikdy nevyjadřoval příliš přívětivě. Jedno však mají společné. Oba museli poté, co hromadně omilostnili tisíce vězňů, čelit lavině veřejné kritiky. Jak Václav Havel v roce 1990, tak Václav Klaus letos. I proto, že v obou případech začali někteří propuštění vězni na svobodě hned krást.

Jak Václav Klaus, tak Václav Havel museli po vyhlášení amnestie čelit vlně kritiky ze strany veřejnosti. | foto: Koláž - iDNES.cz

Havla před nevolí lidí nezachránilo ani to, že jeho amnestie přišla v jiné společenské situaci po sametové revoluci. "Havlovu amnestii neumím moc obhajovat. Chápu ty propuštěné politické vězně, ale proč pouštěl na svobodu i zloděje?" klade si otázku Jan Kudrna, ústavní právník z pražské právnické fakulty.

Havel to však udělal nejen kvůli jisté euforii té doby. Podle právníka Karla Muzikáře a poradce obou našich porevolučních prezidentů to bylo také z obav, že i na lidi, kteří byli odsouzeni za nepolitické trestné činy, mohl být proces nalíčený. Chtěl to rychle napravit. Jinak se však obě největší novodobé amnestie dost liší.

Velké téma o amnestii Čtěte v pátek, 4. 1.

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Václav Klaus ji vyhlásil v době, kdy je na odchodu z prezidentského úřadu, podobně jako to například udělal v roce 1935 Masaryk. Zatímco Václav Havel se k ní rozhodl při nástupu do funkce, následkům amnestie tak čelil sám a nenechal je na bedrech nástupce.

Zajímavé také je, že Havlova amnestie měla negativní dopad na ekonomiku. Například velké továrny jako plzeňská Škodovka či brněnský Zetor přišly kvůli omilostnění vězňů o stovky pracovníků. Aby se nezastavila výroba, musela situaci řešit vláda a podnikům pomohla armáda.

To díky Klausovu kroku se spíše ušetří. Vězeňská služba sice podle vlastních odhadů vydá statisíce korun na "první pomoc" pro propouštěné, aby se dostali domů, současně by však měl stát podle výpočtů společnosti Rubikon, která pomáhá vězňům s návratem do života, ušetřit až 2,5 miliardy korun. Jeden vězeň totiž "stojí" měsíčně 30 tisíc korun.

I když se potvrdí statistika, že se 60 procent odsouzených do vězení zase brzy vrací, dá se reálně ušetřit asi miliarda.

Amnestie

Václav Klaus se při amnestii po svém vypořádal i se stárnutím populace. Před dvaceti lety totiž Havel omilostnil vězně ve věku nad 60 let, a ženy dokonce nad 55, Klaus prominul zbytky trestů lidem podstatně starším; nad 75 let. Což je přesně v souladu s demografií, během těch třiadvaceti let se totiž v Česku výrazně prodloužila doba dožití.

Amnestie na Slovensku je přísnější

Klausova amnestie také svádí ke srovnání s pardonem jeho protějšku Ivana Gašparoviče. I když ta slovenská je na vězně o poznání přísnější a na rozdíl od té české má řadu výjimek, netýká se odsouzených pro skutky s následkem smrti či těžké újmy na zdraví. Vězení se nevyhnou ani neplatiči výživného či řidiči-opilci. A především: nevztahuje se na lidi odsouzené za korupci či rozsáhlé majetkové trestné činy a nezasahuje do nerozhodnutých kauz.

Slovensko zrušilo prezidentovo právo ukončit nerozhodnuté kauzy poté, co Vladimír Mečiar v roce 1998 tento institut "využil". Amnestií ukončil vyšetřování únosu syna tehdejšího prezidenta Kováče.

Podle slovenského ústavního právníka Petera Kresáka, který působil také jako slovenský zástupce u Evropského soudu ve Štrasburku, by předmětem prezidentské amnestie neměla být ani délka soudního řízení. "Evropský soud žádnou hranici přijatelné délky řízení neurčil. Ani to není vzhledem k rozdílnosti jednotlivých případů možné," uvedl. Klaus přesto svou amnestii obhajuje s odkazem na judikaturu štrasburského soudu.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.