Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Amerika vraždí dál

  2:08aktualizováno  2:08
Média přinesla tento týden výživnou zprávu ze Spojených států amerických. Titulek, kterým se událost hlásila na iDNES.cz, zněl "V Texasu popravili bývalého zástupce šerifa".
Do konce října má Texas naplánováno dalších čtrnáct poprav.

Do konce října má Texas naplánováno dalších čtrnáct poprav. | foto: David VotrubaiDNES.cz

Konopná oprátka JXD

Sama zpráva byla na americké poměry docela normální - Michael Griffith odsouzený za loupež, znásilnění a vraždu byl usmrcen injekcí jedu.

Méně normálně - obzvláště mimo území USA - působí úplný výčet texaského státního vraždění: Od roku 1982, kdy byl v Texasu trest smrti obnoven, zde bylo popraveno téměř čtyři sta odsouzenců. Griffith tam byl letos už patnáctým popraveným člověkem, a v příštích třech týdnech by měl Texas popravit další čtyři vězně, mezi nimi jednu ženu.

Do konce října pak má tento americký stát naplánováno dalších čtrnáct poprav. Úděsná bilance nutí připomenout všechny důvody, které jednoznačně hovoří proti státnímu zabíjení, to jest proti trestu smrti.

První z těchto důvodů je ryze etický, člověk by nejspíše neměl ničit to, co sám neumí stvořit. A lidský život je právě takovou entitou.

Za druhé - ochranu společnosti před nebezpečným jedincem stejně spolehlivě jako trest absolutní zajistí trest doživotní izolace.

A konečně třetí, nejzávažnější důvod, důvod ryze praktický, důvod, který není vázaný na konkrétní filosofický postoj člověka: Řada evropských zemí v minulosti zrušila trest smrti v reakci na nějaký justiční omyl, to jest na popravu nevinného, jehož nevina však bohužel vyšla najevo až poté, co byl rozhodnutím státu usmrcen.

Trest smrti je absolutní a neodvolatelný, leč rozhodují o něm ne-absolutní a odvolatelní, chybující lidé. Proto, díky přítomnosti notoricky omylného lidského faktoru v soudním řízení, ani při technologicky sebevyspělejším dokazování nemůžeme na sto procent vyloučit justiční omyl.

Dokonce ani v případě, kdy hrají roli důkazy založené na analýze DNA, nemůžeme nepřipustit třeba tisícinu promile chyby - a i tak malé riziko je v situaci, kdy se rozhoduje o usmrcení člověka, nepřijatelné.

Proto by se Spojené státy a George Bush první měli možná méně soustředit na lotrovské režimy v zahraničí a více pozornosti věnovat lotrovským praktikám ve vlastní zemi. Třeba existenci trestu smrti, který patří do temného středověku.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Natáčí se na 4K kamery RED, nastavení ostření a expozice má na starosti obsluha...
České volby v zahraničních televizích: Japonci sledují Okamuru, Němci ČSSD

Výsledky sněmovních voleb budou ve štábech českých politických stran sledovat zástupci médií z celého světa. Vyplývá to z informací mluvčích jednotlivých...  celý článek

Volební superdebata iDNES.cz a MF DNES v pražském hotelu InterContinental. (10....
ANALÝZA: Kudy se Česko může vydat, až rozhodnou voliči

Už teď je pravděpodobné, že změť různých názorů zaznívajících z Poslanecké sněmovny bude po volbách ještě o něco pestřejší než dosud a že ve Sněmovně může být...  celý článek

Volby 2017 na iDNES.cz
ON-LINE REPORTÁŽ: Volby do Poslanecké sněmovny

Dostane se do Poslanecké sněmovny nějaká nová strana? Kdo se stane vítězem? A jaká bude letos volební účast? Sledujte on-line reportáž na iDNES.cz.  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.