"Věděli jsme, že venku číhá nebezpečí, věděli jsme, že je nás málo a že povstalci chtějí zaútočit na naši bojovou základnu a všichni byli v noci na boj připraveni," popsal události z 30. října velitel jedné z rot 101. výsadkové divize David Schulz.
Šestice jeho mužů v pohotovosti tu noc střežila na předsunutém pozorovacím stanovišti bojovou základnu Margah amerických sil ve východoafghánské provincii Paktika. Nikdo ale nečekal, že povstalci Talibanu zaútočí takovou silou.
Nevelkou stanici vzalo útokem přes 120 talibanců. A výsledek? Na jedné straně 92 zabitých povstalců a dva zajatci. Na straně druhé - pět zraněných Američanů.
Bez bot a vesty
Bylo krátce po čtvrt na dvě v noci a povstalci si za první cíl vybrali právě pozorovací stanoviště. "Stráž ve věži Mrapu (obrněného vozidla) mi rádiem hlásila, že vidí nějaký pohyb," popsal události seržant Donald Starks, velitel týmu, který měl ostrahu v noci na starosti.
V tu chvíli obrněný vůz zasáhla protitanková střela a povstalci spustili palbu. "Začal jsem s krycí střelbou, aby se Platt dostal z vozidla," řekl Michael Landis. Jakmile byl jeho kolega James Platt v bezpečné vzdálenosti od zasaženého obrněnce, okamžitě si našli bezpečnější místo k boji, aby jej a jeho kolegy nemohli povstalci napadnout z boku. Na pozorovací stanoviště v tu chvíli útočilo přes třicet povstalců.
Vše se přitom odehrálo tak rychle, že si vojáci nestihli vzít ani neprůstřelné vesty. "Seržant Starks neměl čas se ani obout a vzít si vybavení, stále manévroval mezi nepřáteli a střílel," uvedl Landis. Trojice se v tu chvíli snažila obsadit střelecké pozice v bunkru na pozorovacím stanovišti.
Další tři vojáci na stráži začali ostřelovat povstalce minomety a ručními zbraněmi. Šestice mužů ale měla v mžiku plné ruce práce, aby sílícímu útoku povstalců čelila.
Přesilovka Talibanu
Ze základny jim během chvíle přispěchaly první posily. "Desátník Timothy James běžel pod palbou přes otevřené prostranství ke kulometu, který byl klíčový pro naši obranu," vzpomněl seržant Starks. Z opevněného hnízda James hned zasypal povstalce palbou z kulometu a granáty.
Platt s Landisem se ukrývali mezi základnou a pozorovacím stanovištěm za bunkrem na silnici, na které se ale vyrojily další desítky povstalců. Situace se postupem času dramaticky zhoršovala a hrozilo, že povstalci bránící se vojáky na pozorovacím stanovišti od základny odříznou. "Byli tak blízko, že jsme slyšeli, jak spolu mluví," řekl další z vojáků Livingston Morehouse, který přispěchal na pomoc dvojici za bunkrem.
"Všichni hlásili, že jim dochází náboje, tak jsem se pokusil dostat se k munici v bunkru, který byl mezi námi a nepřítelem," vylíčil seržant Starks. Pod neustálou palbou a vybuchujícími granáty ale neměl šanci se dovnitř dostat. Po dlouhém a tvrdém boji proto zavelel k ústupu do opevněné základny.
Povstalcům se mezitím podařilo dostat až na zhruba 20 metrů od bránících se vojáků. Ústup za ochranné valy byl asi jediné řešení. V ten okamžik povstalci zaútočili protitankovou střelou a střepiny z granátu zranily dva vojáky. I přes zranění byli oba schopni uběhnout asi sto metrů pod neutuchající střelbou až na základnu.
Jakmile byli obránci z pozorovacího stanoviště v relativním bezpečí, spustili vojáci na povstalce palbu z větších minometů a na okolí základny začaly dopadat i granáty z další nedaleké americké bojové základny Boris. Hned po minometné "sprše" dorazily na pomoc i vrtulníky a bitvu definitivně ukončily.
Ačkoliv se do ní zapojilo nakonec daleko více vojáků, hlavní zásluhy na ubránění základny má právě šestice mužů na stráži. Od velitele mezinárodních sil v Afghánistánu, amerického generála Davida Petraeuse nyní dostali vysoká vyznamenání.
