Tato varovná slova pronesl David Satcher, jenž zastává funkci takzvaného hlavního lékaře USA. Vyzval proto k okamžité změně přístupu v mnoha oblastech, aby konečně Američané měli o něco méně centimetrů v pase.
Celkem 61 procent dospělých má nadváhu či je obézních. Totéž se týká téměř třinácti procent dětí. Stále je to horší: od roku 1980 se obezita mezi dospělými zdvojnásobila, u dospívajících dokonce ztrojnásobila.
Tito lidé jsou daleko náchylnější k tomu, že budou mít vyšší tlak, více cholesterolu, cukrovku, astma či onemocní rakovinou. Většina studií dokazuje, že lidé s nadváhou čelí dvojnásobnému riziku předčasné smrti oproti těm, co mají normální váhu.
Lidé se méně hýbou
Příčina tohoto jevu není žádnou záhadou: lidé stále více konzumují více kalorií, než potřebují, a až příliš často se vyhýbají ovoci a zelenině, mnohem méně se pohybují. "Jsme zřejmě tím nejsedavějším národem světa," říká Satcher o současných Američanech.
Obezita má i svůj ekonomický rozměr - ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že jen v roce 2000 činily přímé a nepřímé náklady na boj s obezitou 117 miliard dolarů. Ale jak vyjít z tohoto začarovaného kruhu, když Američané jedno varování lékařů za druhým ignorují?
Cesta Ameriky ke zhubnutí
Podle Satchera je klíčem k léčení obezity nejenom osobní odpovědnost postižených, nýbrž se jím musí zabývat celá společnost včetně průmyslu. Proto vyzval k národnímu útoku na obezitu, tedy k podobné kampani, jakou před časem vyhlásily federální úřady proti kouření.
Tabák má podle odhadů na svědomí smrt až 400 tisíc Američanů ročně. Doktor Satcher mezi jiným doporučuje tato opatření:
* Školy musí zařazovat do osnov tělesnou výchovu, a to denně, bez ohledu na jejich stupeň. Tělocvik postupně ze škol mizí, a zvláště pak ve vyšších ročnících. Jen šest procent škol vyžaduje tělocvik u středoškoláků z vyšších ročníků.
* Školní jídelny musí poskytovat zdravější stravu, školy musí dodržovat federální pravidla omezující přístup žáků k nezdravým potravinám a nápojům z prodejních automatů instalovaných ve většině škol. Například federální nařízení stanovuje, že oběd ve školních jídelnách nesmí obsahovat více než 30 procent tuků, přesto však celostátní průměr činí 34 procent a nedávná studie shledala, že pouze 20 procent školních obědů poskytuje požadovanou úroveň i skladbu vitaminů.
* Obce musí zřizovat bezpečná hřiště, stezky pro chodce a cyklisty, zvláště pak v takzvaných vnitřních městech, která jsou často obývána chudšími vrstvami a příslušníky menšin. Zaměstnavatelé by svým zaměstnancům měli dávat čas i prostor pro fyzické cvičení - a mělo by se jim to vrátit i v tom, že budou mít zdravější pracovníky s méně absencemi.
* A konečně stravovací služby, zejména v síti fast-foodů, by měly podpořit zdravější výběr jídel včetně rozumných, ne tedy kaloricky nadměrných porcí.
Žít zdravě není zrovna nejlevnější
Je ironií, že chudí mají tendenci být i nejtlustší. Podle Satchera jedním z těchto důvodů je, že ve vnitřních městech převažuje typ rychloobčerstvení, tedy fast-foodů.
To by se mělo změnit, podobně jako se v 90. letech zasáhlo proti tabákovým společnostem, které své úsilí o získání klientů tehdy zaměřily na menšinové obyvatele vnitřních měst.
Satcher vyzval i k tomu, aby vláda podpořila dostupnost ovoce a zeleniny. "Někdy ta nejtučnější jídla jsou právě ta nejlevnější," poznamenal Satcher před časem v interview pro agenturu AP.
Nicméně Národní sdružení restaurací už odmítlo jako "zjednodušující a zavádějící" myšlenku, že za mnohé mohou fast-foody. Podobně se brání i výrobci nealkoholických nápojů.
Každé kilo dolů se počítá
Doktor Satcher ví, že je snazší o boji s nadváhou mluvit než jej realizovat. Na adresu těch Američanů s nadváhou, kteří jsou zklamáni, že jim dieta nepomohla tak, jak očekávali, říká: "I zhubnutí o pouhých čtyři či pět kilo může snížit riziko, že budete mít cukrovku či srdeční chorobu, a toho dosáhnete, když se denně na půl hodiny projdete. A každé kilo dolů se počítá."
