Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američtí zákonodárci zatrhli peníze na přesun vězňů z Guantánama do USA

  14:25aktualizováno  14:25
Sněmovna reprezentantů, kterou stále kontrolují Obamovi demokraté, ve středu schválila zákon, který zakazuje jakékoli výdaje na transfer vězňů z Guantánama do Spojených států. Pokud zákon projde i Senátem, vláda nebude moci nejméně do října 2011 soudit v USA žádného vězně z nechvalně proslulého žaláře.

Vojenské vězení Guantánamo | foto: Profimedia.cz

Formulka, která zakazuje jakékoli výdaje na přesun vězňů i financování jejich věznění na americké půdě, byla schovaná ve čtyřsetstránkovém zákoně o vládních výdajích na příští rok. Sněmovnou reprezentantů balík prošel o pouhých šest hlasů.

Pokud zákon schválí i Senát, zhatí to Obamův plán na brzké zavření věznice na Kubě. Šéf Bílého domu dokonce sliboval, že žalář zavře už do začátku roku 2010.

Na Guantánamu je stále 174 vězňů

Z Obamovy administrativy už také zazněla první kritika. Kongres by podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Matthewa Millera neměl omezovat výkonnou moc, aby postavila podezřelé z terorismu před civilní soud.

GUANTÁNAMO: JEN PĚT USVĚDČENÝCH

Uzavření kubánské věznice je v nedohlednu

První vězeň z Guantánama čelil civilnímu soudu v listopadu. Ahmada Ghailaniho, který se zpovídal z téměř 300 obvinění, newyorský soud nakonec všech až na jedno zprostil. To pobouřilo republikány i demokraty a nahlas zazněly názory, že jsou vojenské soudy pro posuzování terorismu nevhodné (o prvním soudu čtěte zde).

V kubánské věznici čeká na soud ještě 174 vězňů. Většina z nich nebyla nikdy obviněna a usvědčit se zatím podařilo pouhou pětici méně významných vězňů. V žaláři zůstává například i Chálid Šajch Muhammad, který sám sebe označuje za mozek teroristických útoků z 11. září 2001.

VĚZNICE GUANTÁNAMO

Základna Guantánamo (nazývaná též Gitmo) leží na Kubě. USA ji mají pronajatou od kubánské vlády podle dohody z roku 1903, znovu potvrzené v květnu 1934 (doba pronájmu není stanovena). Věznice pro podezřelé z terorismu tam funguje z nařízení vlády George W. Bushe od ledna roku 2002. Prošlo jí na 780 lidí, z nichž většina nebyla nikdy obviněna. Ochránci lidských práv kritizovali Gitmo nejen proto, že v něm Bushova administrativa zadržovala vězně bez soudu, ale i kvůli tvrdým metodám výslechů a mučení. Prezident Obama slíbil věznici uzavřít do ledna 2010, což se nepovedlo.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.