Příslušníci americké 1. jízdní divize během přehlídky je Dni ozbrojených sil v...

Příslušníci americké 1. jízdní divize během přehlídky je Dni ozbrojených sil v litevském Vilniusu | foto: Lietuvos Respublikos Krašto apsaugos ministerija

Kvůli ruské agresi zůstanou američtí vojáci na východě další rok

  • 28
Americké velení počítá s tím, že ponechá kvůli současné ruské politice stovky svých vojáků na východní hranici NATO i příští rok. V Litvě to oznámil americký generál a velitel pozemních sil Aliance Ben Hodges. Rozhodnutí má podle něj pomoci odradit Rusko od případné "agrese".

„Američtí vojáci v pobaltských státech a v Polsku zůstanou tak dlouho, dokud bude třeba odrazovat Rusko,“ prohlásil Hodges, který se v litevském Vilniusu účastnil Dne ozbrojených sil.

Spojené státy na jaře v reakci na ruskou anexi Krymu vyslaly do pobaltských zemí a do Polska kromě stíhaček k posílení ochrany vzdušného prostoru také na 600 vojáků. Výsadkáře po několika měsících vystřídali kavaleristé z proslulé 1. jízdní divize „Ironhorse“ s tanky a obrněnci.

Vojáci se od dubna zapojili do série cvičení v rámci operace „Atlantic Resolve“, aby ujistili spojence na východní hranici NATO, že jsou USA připraveny je v případě ohrožení bránit.

Podle původního plánu se měly americké jednotky po třech měsích střídat zatím do konce letošního roku. Americké velení však kvůli napjaté situaci jednotky v zemi ponechá. „Naplánovali jsme rotace na celý příští rok. Jednotky (pro vystřídání) jsou už určeny,“ konstatoval Hodges.

Litva, Lotyšsko a Estonsko nijak neskrývají své obavy s ruského postupu vůči Ukrajině a moskevští představitelé opakovaně směrem k Pobaltí vysílají signály i provokativní prohlášení jako poradce ruského prezidenta Vladimira Putina, že by se trojlístek zemí skutečně „bát měl“ (více čtěte zde).

Obavy pramení především z toho, že by Rusko podobně jako na Krymu mohlo vojenskou silou uplatnit „právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích“. Právě v trojlístku postsovětských republik totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně 14 procent.

Čtyři starty k ruským strojům

K obavám vede i nebývalá aktivita ruského letectva v blízkosti pobaltských zemí. Jen za minulý týden musely pohotovostní stíhačky celkem čtyřikrát vystartovat k ruským vojenským strojům letícím sice nad neutrálními vodami, ale velmi blízko chráněného vzdušného prostoru.

GLOSA: Proč děsí němé ruské letouny? Chovají se jako auta bez blinkrů

Litevské ministerstvo obrany v pondělí zveřejnilo, že v jednom případě šlo o ruský stíhací letoun Su-27, který sice letěl podle předem podaného letového plánu, ale nekomunikoval s řízením letového provozu.

Ve třech případech pak šlo o letoun pro průzkum a elektronický boj Il-20. Ve dvou případech letoun letěl bez zapnutého odpovídače. Tedy zařízení umožňující automatickou identifikaci letadla pro potřeby řízení letového provozu, které poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Jednou pak stroj letěl bez podaného letového plánu i bez zapnutého odpovídače.

, natoaktual.cz

Video