Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli ruské agresi zůstanou američtí vojáci na východě další rok

  12:22aktualizováno  12:32
Americké velení počítá s tím, že ponechá kvůli současné ruské politice stovky svých vojáků na východní hranici NATO i příští rok. V Litvě to oznámil americký generál a velitel pozemních sil Aliance Ben Hodges. Rozhodnutí má podle něj pomoci odradit Rusko od případné "agrese".

Příslušníci americké 1. jízdní divize během přehlídky je Dni ozbrojených sil v litevském Vilniusu | foto: Lietuvos Respublikos Krašto apsaugos ministerija

„Američtí vojáci v pobaltských státech a v Polsku zůstanou tak dlouho, dokud bude třeba odrazovat Rusko,“ prohlásil Hodges, který se v litevském Vilniusu účastnil Dne ozbrojených sil.

Spojené státy na jaře v reakci na ruskou anexi Krymu vyslaly do pobaltských zemí a do Polska kromě stíhaček k posílení ochrany vzdušného prostoru také na 600 vojáků. Výsadkáře po několika měsících vystřídali kavaleristé z proslulé 1. jízdní divize „Ironhorse“ s tanky a obrněnci.

Vojáci se od dubna zapojili do série cvičení v rámci operace „Atlantic Resolve“, aby ujistili spojence na východní hranici NATO, že jsou USA připraveny je v případě ohrožení bránit.

Podle původního plánu se měly americké jednotky po třech měsích střídat zatím do konce letošního roku. Americké velení však kvůli napjaté situaci jednotky v zemi ponechá. „Naplánovali jsme rotace na celý příští rok. Jednotky (pro vystřídání) jsou už určeny,“ konstatoval Hodges.

Litva, Lotyšsko a Estonsko nijak neskrývají své obavy s ruského postupu vůči Ukrajině a moskevští představitelé opakovaně směrem k Pobaltí vysílají signály i provokativní prohlášení jako poradce ruského prezidenta Vladimira Putina, že by se trojlístek zemí skutečně „bát měl“ (více čtěte zde).

Obavy pramení především z toho, že by Rusko podobně jako na Krymu mohlo vojenskou silou uplatnit „právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích“. Právě v trojlístku postsovětských republik totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně 14 procent.

Čtyři starty k ruským strojům

K obavám vede i nebývalá aktivita ruského letectva v blízkosti pobaltských zemí. Jen za minulý týden musely pohotovostní stíhačky celkem čtyřikrát vystartovat k ruským vojenským strojům letícím sice nad neutrálními vodami, ale velmi blízko chráněného vzdušného prostoru.

GLOSA: Proč děsí němé ruské letouny? Chovají se jako auta bez blinkrů

Litevské ministerstvo obrany v pondělí zveřejnilo, že v jednom případě šlo o ruský stíhací letoun Su-27, který sice letěl podle předem podaného letového plánu, ale nekomunikoval s řízením letového provozu.

Ve třech případech pak šlo o letoun pro průzkum a elektronický boj Il-20. Ve dvou případech letoun letěl bez zapnutého odpovídače. Tedy zařízení umožňující automatickou identifikaci letadla pro potřeby řízení letového provozu, které poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Jednou pak stroj letěl bez podaného letového plánu i bez zapnutého odpovídače.

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.