K předběžné bezpečnostní dohodě dospěl Kerry a Karzáí po intenzivním dvoudenním jednání. Ošetřuje zejména další působení ozbrojených sil USA na afghánském území. Část amerických jednotek by podle ní v Afghánistánu měla působit i po roce 2014, kdy Bílý dům plánoval stáhnout veškeré své vojáky ze země.
Další útok na AmeričanyJen několik hodin od oznámení předběžné dohody mezi Washingtonem a Kábulem přišel o život nejméně jeden americký voják. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní úřady a NATO. Stalo se tak, když v neděli na východě Afghánistánu v provincii Paktika neznámý útočník oblečený v uniformě tamní armády začal střílet na americké vojáky. |
Otázka dalšího setrvání Američanu v Afghánistánu byla předmětem jednání mezi Washingtonem a Kábulem dlouhé měsíce. Karzáí kvůli tomu dokonce začátkem roku osobně přiletěl do Bílého domu, aby se tam sešel se svým protějškem Barackem Obamou. V červnu Karzáí rozhovory pozastavil na protest proti tomu, že Američané zahájili vlastní, přímé mírové rozhovory s Talibanem v katarské metropoli Dauhá, kde radikální islamisté otevřeli svůj politický úřad.
Ani po sobotní dohodě mezi Karzáím a Kerrym ovšem není jasno v tom, kolik Američanů zůstane v Afghánistánu i po roce 2014. Již před měsíci se však na základě informací uniklých z americké administrativy spekulovalo o tom, že by si Bílý dům přál ponechat v zemi asi tři až devět tisíc vojáků.
Imunitu pro Američany nechceme, odmítl Karzáí
Afghánský prezident v sobotu pozdě večer na tiskové konferenci nicméně uvedl, že část projednávaných bodů zůstává stále nedořešená. Karzáí upozornil, že s americkým ministrem zahraničí nedospěli k jednoznačnému závěru například v otázce imunity amerických vojáků. "V této otázce jsme se neshodli," konstatoval Karzáí před novináři.
Washington již dříve vznesl požadavek na vynětí příslušníků americké armády z afghánské jurisdikce, což by jim zajistilo imunitu před stíháním místními soudy v případě spáchání zločinů na afghánské půdě. Karzáí ovšem takovýto krok dlouhodobě rezolutně odmítá. Jen stěží by takovýto zásah uhájil před afghánskou veřejností rozlícenou řadou případů, kdy rukama Američanů přišli o život civilisté.
Kerry proto Karzáímu odpověděl, že pokud strany nedospějí v dohodě o tomto bodu, nebude ani dohoda o setrvání části amerických sil po ukončení operace NATO v příštím roce. Podle ČTK upozornil, že nejde o beztrestnost amerických vojáků, ale o to, aby se v případě potřeby zodpovídali americké justici.
Dohodu ještě musí posvětit afghánští kmenoví vůdci. Takzvaná Velká rada (Lója džirga), která je prakticky nejvyšším rozhodujícím sněmem v Afghánistánu. Je to shromáždění vážených osobností politického, hospodářského a společenského života, kmenových vůdců, vysokých islámských duchovních a intelektuálů. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro všechny orgány státní moci a mají účinnost zákona.
