Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američtí vojáci vzali ztečí tetovací salony, armáda nové kérky nepovolí

  15:58aktualizováno  15:58
Americké tetovací salony u vojenských základen zažily "zlatý měsíc". Armáda totiž přišla s novým nařízením: vojáci si od května nesmějí pořídit tetování na viditelných místech. Ti, kteří svá těla ozdobili inkoustem už dříve, si však své kérky mohou nechat.
Tetování.

Tetování. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

"Dal mi tisícovku a nastavil záda," popsal Dan Brewer z tetovacího salonu Brass Monkey Tattoo kousek od vojenské základny Lewis-McChord ve washingtonském Lakewoodu jednu ze svých posledních dubnových zakázek. Tetoval vojáka ze základny, který si na záda a přes žebra nechal vytetovat jména svých šesti kamarádů, kteří zemřeli v Afghánistánu.

Armáda a kérky

Mezi americkými vojáky má tetování dlouhou tradici. První tetovací salon byl otevřen v roce 1846 v New Yorku. O patnáct let později si jej oblíbili účastníci války Severu proti Jihu.

Na začátku dvacátého století se navíc o popularizaci tetování postaralo i námořnictvo. Během druhé světové války se alespoň jednou kresbou pod kůží mohlo pochlubit devět z deseti uniformovaných Američanů.

Nyní už by to udělat nemohl. Americká armáda totiž zpřísnila regule, které se týkají tetování. Nařízení zveřejnila v poslední březnový den s tím, že začne platit do třiceti dnů. Opatření zakázalo tetování na předloktí a pod koleny, zkrátka tam, kde by bylo vidět, kdyby jeho nositel měl uniformu s krátkými rukávy a nohavicemi.

Armádní velitelé také zakázali tetování, které by bylo větší než dlaň jeho nositele. Kérky, které si muži a ženy ve zbroji pořídili před stanovenou časovou hranicí, si ovšem mohli nechat. Proto mnozí vzali tetovací studia ztečí.

"Stejně bych to jednou udělal, takhle jsem to zkrátka udělal dřív," vysvětlil svou motivaci jeden z vojáků, seržant Ray Stevens americkému listu The New York Times. "Rád se nechávám tetovat," dodal seržant původem z Portlandu v Maine.

Tatéři, které list oslovil, se svěřili, že tak "tučné časy" nezažili. O regulích se v armádě mluvilo dlouho a mnozí vojáci se obávali, že se jim jejich obrázky na kůži prodraží. Armádní velitelé totiž zvažovali i možnost, že by si nositelé jakéhokoli tetování museli svou kérku nechat na vlastní náklady odstranit. To nyní budou muset udělat jen ti, jejichž tetování má nějaký sexuální nebo rasový motiv.

Jen chtějí prokázat svou identitu

"Tetovací" opatření v armádě není ničím novým. Americké námořnictvo upravilo svou politiku k tetování už několikrát, například v roce 2003, 2006 i v roce 2010. Letectvo zpřísnilo regule v roce 2012. Zakázány jsou například kérky kolem krku nebo vytetovaný "rukáv", tedy případ, kdy je potetovaná celá paže.

Příslušníci armády se nechávají tetovat od nepaměti, americký list připomněl, že tetování nosili i zástupci římských legií. A velká vlna tetování se objevila v době první světové války. Podle odborníků na tuto oblast vojáci ozdobením kůže deklarují svou loajalitu i individualitu.

"Jen prosazují svou individuální identitu," míní Anna Felicity Friedmanová, tatérka, blogerka a expertka na tetování. "Lidí, kteří žijí v jistém odosobnění - ať už kvůli nošení uniformy, nebo je jim jinak bráněno vyjevit svou identitu - se v reakci na takové odosobnění mnohdy uchylují k tetování," vysvětlila Friedmanová, sama hojně potetovaná.

Autor:


Témata: Tetování




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.