Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američtí vojáci se v Česku neusadí. Zpráva přesto spustila téměř poplach

  16:20aktualizováno  16:20
Středeční zpráva, že USA rozmístí v Česku své vojáky, aby odstrašili Rusko, způsobila rozruch. Převzala ji i seriózní média a někteří politici si pospíšili s komentáři. Skutečnost je nicméně taková, že Češi budou s Američany a dalšími spojenci cvičit, což dělali i doposud, Američané se ale v Česku nerozmístí.

Parašutisté z americké 173. výsadkové brigády sledují přistávající vrtulník UH-60 Blackhawk během cvičení v Lotyšsku. Červencové manévry byly součástí operace Atlantic Resolve. | foto: Sgt. Michael T. Crawford, Pozemní síly Spojených států

Je to spíš příběh o tom, jak od sebe zprávu postupně přebere několik médií, až se z ní stane něco zcela jiného než na začátku, což ale politikům nebrání, aby se k tématu kategoricky vyjadřovali.

Původní zprávu o tom, že by se i do Česka mohli vypravit američtí vojáci v rámci operace Atlantic Resolve, kterou USA reagovaly na anexi Krymu a válku na Ukrajině, přinesl ve středu portál Defense News. Z něj ji převzala agentura ČTK a od ní české zpravodajské weby, mezi nimi i portál iDNES.cz (najdete ji zde).

Vzhledem k začínající veřejné debatě o možném rozmístění amerických vojáků v Česku - zapojili se do ní i přední politici - portál iDNES.cz prozkoumal, do jaké míry lze zprávu brát za relevantní a závažnou.

Plukovník, nikoliv Bílý dům či Pentagon

Zdrojem původní zprávy je veřejná diskuse, kterou vedl velitel americké 173. výsadkové brigády plukovník Michael Foster na půdě washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia. Celou diskusi najdete zde, předmětná pasáž začíná po 14. minutě.

„K tomu, co nás čeká - nás coby pozemní síly USA v Evropě a Velitelství USA pro Evropu: Rozšiřujeme operaci Atlantic Resolve na jih, tedy Polsko a pobaltské státy (kde mise působila dosud, pozn. red.) budou tvořit severní křídlo operace, později během tohoto měsíce vyšleme jednotky do Rumunska a Bulharska, to bude jižní křídlo Atlantic Resolve,“ uvedl Foster na půdě zmíněného think tanku.

Pokračoval takto: „Na léto přichází v úvahu rozšíření, které by mohlo obsahovat Maďarsko, mohlo by obsahovat Gruzii a v nějakém bodu v čase Českou republiku, takže do konce léta by zde mohla být operace zahrnující území od Baltu až na jih k Černému moři. Když si zeměpisně ty státy spojíte, je to téměř celá ‚linie‘ rozmístěných jednotek,“ řekl Foster.

Celá senzačně znějící zpráva tak má několik podstatných zádrhelů, které ji staví do jiného světla. Tím prvním je, že trvalejší rozmístění vojenských sil by oznamoval mnohem vyšší činitel na mnohem prestižnějším místě, než jeden plukovník v moderované diskusi v nevládním think tanku. Foster ostatně hovořil pouze o „možném rozšíření“ operace. Ani zpráva o vyslání vojáků do Rumunska a Bulharska není nová.

Zadruhé, žádný jasný soud, zda v České republice američtí (či jiní spojenečtí) vojáci budou či nebudou, se neobejde bez souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a senátorů (dle článku 39 ústavy je třeba souhlas každé komory zvlášť) a také české vlády.

Do třetice pak platí, že celá operace Atlantic Resolve je americkou reakcí na obavy zejména pobaltských států a Polska - tedy čtyř z pěti zemí NATO, které mají pozemní hranici s Ruskem - z rozpínavosti Moskvy. Za války v Gruzii, stejně jako v případě Krymu, Rusko argumentovalo údajným ohrožením životů Rusů. A v Pobaltí žije etnických Rusů hodně.

Jinými slovy, Američané reagovali na žádost svých aliančních spojenců o ujištění, že jsou odhodláni je bránit, iniciativa nevzešla od nich. Rozměr mise Atlantic Resolve je navíc ze značné části symbolický - řádově stovky vojáků, kteří se mise rozprostřené do řady zemí účastní, nepředstavují v případě konfliktu výraznější bojovou sílu. Rusko ostatně na svém území v posledních letech běžně pořádá manévry desítek tisíc vojáků.

Zpráva zahustila atmosféru před sjezdem ČSSD

Při pohledu na vnitropolitickou situaci v České republice se navíc nejeví jako úplně pravděpodobné, že by se Američané měli v Česku usadit. Ve Sněmovně i v Senátu je nejsilněji zastoupena ČSSD, strana, která byla - dle svých slov kvůli voličům - rozhodující silou, která překazila výstavbu amerického protiraketového radaru v Brdech.

ČSSD je ostatně ohledně transatlantické vazby poměrně rozštěpenou stranou s hlasitým protiamerickým křídlem. „Tady nejde o obranu spojenců. Pokud by se mě někdo ptal, řekl bych ne,“ uvedl například pro Parlamentní listy poslanec Jaroslav Foldyna, známý svou dlouhodobou kritikou Západu. „Souhlasím s Jardou Foldynou,“ napsal krátce na Facebooku jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Na facebookovém profilu Zdeňka Škromacha zase zprávu slovy o „okupaci“ odsuzovali přívrženci Ruska (Škromach nechává jiné uživatele psát příspěvky na jeho „zeď“, kterou sleduje celkem přes osm tisíc lidí).

ČSSD navíc 13. a 14. března čeká celorepublikový sjezd, na kterém se zapojení České republiky do Atlantic Resolve může stát tématem. Premiér Bohuslav Sobotka, představitel prozápadního křídla ve straně, už před časem raději klidnil atmosféru ve straně výrokem, že se ČR necítí ohrožená a proto na svém území americké vojáky nepotřebuje.

Cvičení zde mohou být, říkají premiér a ministr obrany

V reakci na novinářský dotaz ohledně zprávy zveřejněné portálem Defense News Sobotka ve čtvrtek podotkl, že se ČR účastní řady spojeneckých vojenských cvičení a některá jsou organizována i v České republice, která má dostatek vojenských prostorů pro výcvik.

„Předpokládám, že informace, které se objevily, se týkají zesílení americké účasti ve vojenských cvičeních, které budou organizovány v Evropě. A je možné, že některá z těchto vojenských cvičení se budou odehrávat i tady v České republice, respektive naše armáda, naši specialisté se budou účastnit jiných vojenských cvičení, které budou organizovány v jiných částech Evropy,“ řekl Sobotka.

Mimochodem, jednoho cvičení v Česku se účastnili i američtí letci a personál s bitevními vrtulníky Apache (více o cvičení Ample Strike čtěte zde). Pokud se tedy ČR do operace Atlantic Resolve zapojí formou pořádání cvičení, nebyla by spolupráce s Američany novinkou.

Ministerstvo obrany uvedlo, že podstatou programu Atlantic Resolve není trvalá přítomnost amerických vojáků v Česku. „Větší americká aktivita v Evropě a další mnohonárodní cvičení jsou součástí opatření přijatých loni na summitu NATO ve Walesu. My tuto iniciativu vítáme a společných cvičení se dle našich možností budeme aktivně účastnit,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický.

Češi společně cvičí s americkými i dalšími spojeneckými vojáky už od 90. let, po vypuknutí krize na Ukrajině a anexi Krymu se tento výcvik zintenzivnil. Jedním z projevů této vyšší intenzity bylo právě zmíněné cvičení Ample Strike v Náměšti. Čeští vojáci se letos zúčastní nejméně čtyř velkých cvičení, které uspořádá NATO a do nějž se ve zvýšené míře v rámci Atlantic Resolve zapojí i americké jednotky.

Dlouhodobě je také plánované dvoustranné česko-americké cvičení pilotů a leteckých návodčích v Náměšti nad Oslavou.

Mělo by se Česko snažit o zapojení do operace Atlantic Resolve?

celkem hlasů: 19914

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 8. března 2015. Anketa je uzavřena.

Ano, i se stálou přítomností amerických vojáků 12606
Ne 6018
Ano, ale pouze ve formě vojenských cvičení 1290
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.