Američané udělali z Babylonu svůj tábor Alfa už v dubnu 2003, krátce po invazi. Kopáním, vyrovnáváním země či instalací ostnatých drátů tu ale napáchali "obrovské škody", uvádí se v nové zprávě UNESCO, kulturně-vědecké agentury OSN.
"Mezi klíčové struktury, jež byly poničeny, patří i Ištařina brána a Procesní cesta," píše se v dokumentu. Slavná Ištařina brána bývala vstupem do severní části Babylonu.
Mohutnou, fascinující stavbu z modrých glazovaných cihel se zvířecími reliéfy nechal kolem roku 575 před naším letopočtem vybudovat král Nabukadnezar II. Jméno dostala podle Ištar, babylonské bohyně plodnosti, lásky, války a sexu. V Iráku je dnes jen replika, rekonstrukce stavby sestávající i z původních částí je k vidění v berlínském Pergamon Muzeu.
Vojáci a nasmlouvaní dělníci rozbili cihly a poškodili i reliéfy, říká UNESCO. Armáda se brání: důvodem zřízení tábora Alfa přece bylo historické místo chránit.
Chtěli jsme zabránit plenění
"Koaliční jednotky poprvé obsadily místo Babylonu v dubnu 2003 během Operace irácká svoboda, mimo jiné s úmyslem bránit ruiny před pleněním. Už předtím totiž byla vyloupena muzea v Babylonu a Kúfě," řekla televizi CNN armádní mluvčí Tamara Parkerová. "Americké jednotky respektují irácká historická místa," dodala.
Babylon leží něco přes 80 kilometrů na jih od Bagdádu. Městský stát starověké Mezopotámie je považován za jednu z nejstarších civilizací světa, jeho dějiny sahají za rok 2 300 před Kristem.
Největší slávu zažil za Chammurabiho v 18. století před Kristem a později za Nabukadnezara II., který nechal kromě Ištařiny brány vybudovat i Visuté zahrady Semiramidiny, jeden ze sedmi divů světa. Babylon později okouzlil i Alexandra Velikého, který z něj chtěl udělat své hlavní město. Ale zemřel, než stačil plán uskutečnit, připomněla CNN.
V koloniálním období archeologové odvezli mnoho artefaktů do Evropy. S Babylonem je spojeno jméno německého archeologa Roberta Koldeweye, který v dnešním Iráku bádal počátkem 20. století. Proto je dnes přední, menší část Ištařiny brány právě v Berlíně.
Američané zrušili tábor Alfa v prosinci 2004. O škodách, jež tu napáchali, se nemluví poprvé. Podle iráckých úřadů slíbil Washington na jejich nápravu 800 tisíc dolarů.
"Byli jsme velice zklamáni, když jednotky zabraly toto starobylé místo, i když věděly, jak je důležité pro Iráčany i celý svět," řekl Abdulzahra al-Talakání, mluvčí iráckého ministerstva turistiky. V srpnu sem mají přijet stovky dobrovolníků a pomoci místo uklidit.
Americké jednotky ale nejsou jedinou příčinou poškození Babylonu, upozornila OSN. Už před jejich příjezdem napáchali škody i sami Iráčané.
