Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američtí veteráni z Vietnamu hledají po letech v Asii své děti

  21:10aktualizováno  21:10
Některé žene pocit viny, jiné zvědavost. Řada amerických veteránů z vietnamské války pátrá v jihovýchodní Asii po svých potomcích, které zplodili s místními dívkami před více než čtyřiceti lety během vojenského konfliktu. BBC o nich přinesla reportáž.

Američané se účastnili vojenského konfliktu ve Vietnamu od roku 1963 až do konce války v roce 1975. | foto: Profimedia.cz

Vysoký, štíhlý Američan s prošedivělými vlasy, schovanými pod slaměných kloboukem, strávil v uplynulých měsících spoustu času hledáním syna, jehož nikdy neviděl. Jerry Quinn, bývalý příslušník americké armády, kvůli pátrání odletěl i do tisíce kilometrů vzdáleného Ho Či Minova města ve Vietnamu.

Už jednou tam byl. Před více než čtyřiceti lety - v tehdejším Saigonu - strávil řadu měsíců. Začátkem sedmdesátých let na místě eskalovala vietnamská válka, ozbrojený konflikt mezi jižním Vietnamem a jeho severním komunistickým sousedem, který se táhl od poloviny padesátých let.

USA se na stranu jihu přidaly v šedesátých letech, zatímco země Východního bloku podporovaly sever. Washington do tragické války, která v USA vyvolala mohutnou vlnu odporu, nakonec poslal na dva miliony svých mužů.

Válka ve Vietnamu

Ozbrojený konflikt probíhal mezi lety 1955 a 1975 na území Vietnamu a v příhraničí sousedících zemích (Kambodža a Laos). USA a některé další země (Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea, Thajsko a Filipíny) pomáhaly jižnímu Vietnamu, severní část zase podporovaly státy východního bloku. Velkou roli měla i partyzánská komunistická organizace Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu (známá pod názvem Vietkong), materiální podporu zajišťovala i Čína a Sovětský svaz.

Válku poznamenal rostoucí odpor v řadách americké veřejnosti. Poukazovalo se na neřešitelnost situace, vysoký počet obětí a extrémní míru násilí postihující jak bojující strany, tak civilisty. Vláda USA nakonec své vojáky stáhla, vítězem se stal Severní Vietnam a došlo k sjednocení země v jeden socialistický stát.

Zdroj: Wikipedia.org

Mnozí z nich - stejně jako Quinn - navázali v zemi vztah s místními dívkami a mnohdy z takového vztahu vzešel potomek. Americkým vojákům a Vietnamkách se podle oficiálních čísel narodilo okolo sta tisíc dětí, popsala BBC ve své reportáži.

"Vím, že jsme bydleli v domě číslo 40," vzpomínal pro britskou stanici Quinn ve čtvrti, kde roku 1973 žil se svou vietnamskou přítelkyní Brandy. V ulici však žádný dům s tímto číslem nenašel a jak mu později vysvětlil jeden z místních, bylo to tím, že po nástupu Vietkongu se nezměnil jen název města, ale i jména ulic a čísla domů.

Přes sto tisíc dětí vojáků

S hledáním potomka Američanovi pomáhal Hung Phan a Brian Hjort z neziskové organizace Fathers Founded, která se snaží dávat dohromady "americkoasijské" potomky s jejich otci. Hjort, původem z Dánska, žije ve Vietnamu přes třicet let. Když v osmdesátých letech přijel, na ulici největšího vietnamského města viděl hodně "míšených" dětí. Často živořily v bezútěšných podmínkách.

"Vietnamci se k nim chovali krutě, byly to děti nepřítele," uvedl Hjort, podle kterého ale ani mnozí otcové nejevili žádný zájem o své děti. Těm totiž někdy zbyla fotka otce, nebo znaly jeho jméno a přes nadaci se je pokusily vystopovat.

"Někteří to ani vědět nechtěli. Když jsem jim volal do Států, křičeli, proč vytahuju Vietnam a že žádné bastardy nemají," řekl BBC.

Američtí vojáci museli v roce 1973 z Vietnamu narychlo odjet, když tehdejší ministr zahraničí Henry Kissinger prosadil mírovou dohodu mezi USA, Jižním Vietnamem, Vietkongem a Severním Vietnamem. Podmínkou bylo i okamžité stažení amerických vojáků.

Quinn se později z USA pokoušel s Brandy spojit, rok jí podle reportáže posílal peníze, ale ona mu neodpověděla. Jen jednou dostal dopis s třemi fotkami - její, jeho syna a pak ještě jednu společnou. Právě ta mu nakonec pomohla syna nalézt, paradoxně doma, ve Spojených státech. Po neúspěšné cestě do Vietnamu, i když tam rozklíčoval příjmení syna Bui, dal snímek i s jménem na Facebook a po čase se mu ozval čtyřicetiletý Garry Bui z Albuquerque v Novém Mexiku.

Bui te snímek znal. Sám měl stejný, když ho v dětství po několika letech v sirotčinci poslali do USA. Matka ho totiž poměrně záhy opustila a uprchla neznámo kam. Když nastala vláda Vietkongu, mnozí se snažili zbavit jakékoli dřívější spojitosti s nepřítelem a ženy, kterým zůstaly děti s bělošskými rysy, musely snášet velké příkoří od svých krajanů.

Garry Bui žil v sirotčinci do osmi let. Pak odjel z Vietnamu. Washington totiž v rámci vládního programu převezl tisíce z těchto nechtěných dětí do USA a předal je k adopci. Otce nikdy nehledal, protože nevěděl jak. Neznal jeho jméno, nevěděl, odkud pochází, měl jen ten snímek. Když se však dozvěděl o facebookové výzvě, ozval se a oba muži se po letech sešli. Jistě ne naposledy.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump poprvé promluvil na půdě OSN (19. září 2017)
ŽIVĚ: Trump pohrozil KLDR totálním zničením. V OSN vystoupí i Zeman

Pokud KLDR neustoupí od svého jaderného programu, Spojené státy ji budou muset „totálně zničit“. Během svého prvního projevu na půdě OSN to prohlásil Donald...  celý článek

Ilustrační snímek
Německý cyklista nepomohl zraněnému po nehodě, radši ho natáčel na mobil

Německá policie pátrá po mladém cyklistovi, který se stal v pondělí svědkem dopravní nehody a nepomohl zraněnému. Místo toho ho natáčel na mobilní telefon....  celý článek

Ruský vrtulník Ka-52 na manévrech Západ 2017 (14. září 2017)
Ruský pilot na manévrech omylem odpálil rakety, trefil skupinu novinářů

Na rusko-běloruských manévrech Západ 2017 došlo k nehodě. Pilot vrtulníku Ka-52 omylem odpálil několik raket vzduch-země a zasáhl budovu plnou diváků. Incident...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.