Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američtí vědci jsou přesvědčeni o cizích světech

  8:05aktualizováno  8:05
Mimozemšťany jsme ještě nenašli, ale mimozemské světy máme možná hned "za humny" - na okraji sluneční soustavy. Měly by to být pozůstatky vesmírné kolize z časů, kdy Slunce bylo mladé a Země se sotva zrodila. Vyplývá to ze studie amerických vědců.

"Je možné, že některé z objektů v naší sluneční soustavě se ve skutečnosti zrodily u jiné hvězdy," tvrdí americký astronom Scott Kenyon ze Smithsonianské astrofyzikální laboratoře.

Kenyon rozpracoval tuto myšlenku spolu s fyzikem Benem Bromleym. Oba Američané tvrdí, že někdy před čtyřmi a půl miliardou let proletěla okolo naší soustavy jiná hvězda. Minula Slunce o pouhý "kosmický vlásek", ve vzdálenosti 22 až 30 miliard kilometrů.

To je vzdálenost dost velká na to, aby oběžné dráhy planet jako Země či Jupiter nedoznaly větších změn. Ale zároveň je to příliš blízko, než aby se nestalo vůbec nic.

Po kolizi zůstaly stopy
Podle Kenyona a Bromleye zůstaly po této dávné kolizi dvě stopy. Jednou z nich je Kuiperův pás, oblast, do níž se soustředily "odpadky" po vznikajících planetách, tedy ledovcové skály, asteroidy, planetky.

Jak se vzdalujeme od Slunce, materiálu v Kuiperově pásu postupně přibývá. To však neplatí, pokud bychom ke Slunci přilétali z jiné hvězdy. Na této straně jako by Kuiperův pás začínal znenadání, bez jakéhokoli přechodového pásma.

"Odříznutí" tohoto pásma vysvětlují oba Američané právě průletem cizí hvězdy a působením její gravitace.

Dalším důkazem je vychýlená planetka
Za Kuiperovým pásem našli vědci ještě jednu zajímavost - Sednu. Až donedávna to bylo jen jméno eskymácké bohyně moře, žijící v nejchladnějších hlubinách oceánů. Loni bylo toto jméno přeneseno na planetku, která se nachází v mrazivé pustině za Kuiperovým pásem.

I Sedna krouží okolo Slunce, ale jinak než Země či Saturn, jejichž oběžné dráhy jsou mírně elipsovité. Oběžná dráha Sedny je krajně elipsovitá  - nejvíce se ke Slunci přiblíží na vzdálenost asi sedmi miliard kilometrů, při největším oddálení ji dělí od Slunce téměř 90 miliard kilometrů vesmírné "prázdnoty".

Pro srovnání - nejvzdálenější planeta sluneční soustavy, Pluto, se pohybuje ve vzdálenosti asi čtyř miliard kilometrů od Slunce.

Sednu mohl vychýlit průlet cizí hvězdy
Extrémní dráha Sedny je živnou půdou pro spekulace: průlet cizí hvězdy by ji mohl takto vychýlit. S tím Kenyon a Bromley počítají. Jdou však ještě dále - podle nich existuje asi jednoprocentní pravděpodobnost, že Sedna vznikla u jiné hvězdy a teprve před čtyřmi a půl miliardou let "zaparkovala" na své nynější oběžné dráze.

A pokud ne Sedna, tak třeba jiné objekty na okrajích sluneční soustavy mohly takto "přestoupit". Zatím je však nutné je najít - už proto, že pro bizarní dráhu Sedny jsou i jiná vysvětlení než jen průlet cizí hvězdy.

Oba Američané nejsou jediní, kdo hájí hypotézu (téměř) srážky sluncí. Už před publikací jejich studie v časopise Nature publikoval podobnou ideu Alessandro Morbidelli z francouzské observatoře na Cote d'Azur a Američan Harold Levison z Colorada. Ti dokonce uvažují o více hvězdných kolizích, jež mohla zažít naše soustava.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.