V USA se poprvé narodilo více dětí hispánského, asijského či afroamerického původu. Ilustrační foto

V USA se poprvé narodilo více dětí hispánského, asijského či afroamerického původu. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Milník pro Ameriku: minoritám se narodilo víc dětí než bílé většině

  • 269
Poprvé v historii Spojených států amerických přesáhl počet novorozenců z různých minorit dosud převažující novorozence bílé většiny. Nová data tak symbolicky vyznačila bod, kdy se začíná definitivně měnit demografické složení obyvatelstva USA.

Statistický údaj tak označuje moment, kdy země založená bílými evropskými osadníky, která si prošla otroctvím i zápasem o lidská práva, začíná směřovat do rukou mladých Hispánců, Afroameričanů a Asiatů, podotýká britský on-line deník Telegraph.

"Tyto děti brzy naplní naše školy, v další generaci se pak stanou hlavní pracovní silou. Kompletně promění tvář amerického obyvatelstva jako celku," popisuje washingtonský demograf Mark Mather z amerického Úřadu pro průzkum populace. "Tyhle děti stojí v přední linii velké změny," dodává.

Řeč čísel

Nejnovější statistická data zahrnují období od srpna 2010 do července 2011. Za těchto 12 měsíců se v USA narodily zhruba čtyři miliony dětí. 50,4 procenta z nich se narodilo rodičům minoritního původu. Z toho 26 procent Hispáncům, 15 procent Afroameričanům, 5 procent Asiatům a zbylých 4,5 procenta pocházelo ze smíšených manželství. Nynějších 63,4 procenta obyvatel USA jsou bělošimajoritou zůstanou do roku 2050.

Sociologové varují, že doposud nepříliš úspěšné investice do vzdělávání minorit mohou mít v budoucnu nepříjemný dopad. Příslušníci minoritních skupin mnohem častěji školu nedokončí a jen malé procento z nich to dotáhne až k vysokoškolskému titulu.

Roderick Harrison z Howardovy univerzity se obává, že současná polarizace americké politické scény nedává příliš naději, že by se USA demografickým problémem mohly začít nějak intenzivněji zabývat.

"Naše země je už tak nezvladatelná a tohle je něco, co nás brzy prostě přeroste," bojí se.

"Politickým stranám se víc vyplatí zaobírat se krátkodobými tématy, z toho mají větší zisk. Pracovat na dlouhodobém společném plánu, který by zemi dovedl na správnou cestu v otázce demografické změny, je tolik neláká."

Obě skupiny se budou potřebovat

Podle analytiků čelí Amerika velké výzvě. Měla by položit základy silné společnosti, která dokáže využít nové demografické rozložení, tedy starší generaci bílých a mladší generaci minoritních skupin.

"Rasový faktor to všechno hrozně zkomplikuje. Bílí senioři budou muset platit vzdělání mladým 'ne-bílým'. A v dalších letech pak budou mladí 'ne-bílí' povinni sponzorovat důchody těm bílým... Obě skupiny se budou potřebovat. Pro mladé totiž bude nemyslitelné něčeho dosáhnout bez kvalitního vzdělání a ekonomického zázemí," zní shodně z jejich úst.

"Schopnost vypořádat se s takovými změnami Ameriku prověří," myslí si profesor William Frey z Brookings Institution. "Je to obrovská výzva, která bude stát spoustu peněz. Příslušníci starší generace se navíc moc necítí vázáni k těmto mladým. Ale měli by. Ostatně všichni jsme příslušníci národa, který je od počátku založen na imigrantech," uzavírá Frey.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video