Biden se krátce před útoky na zelenou zónu setkal s velitelem amerických jednotek v Iráku generálem Rayem Odiernem a americkým velvyslancem v zemi Chrisem Hillem.
Kde přesně se americký viceprezident v době útoků nacházel, ovšem bylo z bezpečnostních důvodů utajeno. Výbuchy byly slyšet během tiskové konference, které se po setkání účastnil jen Hill s Odiernem.
Jak vysoké škody útoky způsobily, zatím není jasné. Podle agentury Reuters při nich přišli o život dva iráčtí civilisté a pět je jich zraněno. Jedna ze střel trefila podle policie obytnou budovu, v níž oběti pobývaly.
Atentátníci střely odpálili z východního břehu řeky Tigris, která iráckou metropolí protéká. Americký viceprezident prý byl v době útoku na bezpečném místě.
Přijel podruhé během tří měsíců
Biden, který má na starosti americkou politiku vůči Iráku, přijel do země už podruhé za tři měsíce. Dokazuje to, že Obamova administrativa usiluje o to, aby iráčtí šíité, sunnité a Kurdové vyřešili sporné otázky. Patří mezi ně například spory o správu ropných nalezišť. Spojené státy se obávají, že by tyto rozpory mohly v budoucnu narušit křehkou bezpečnostní situaci Iráku.
"Úspěšné volby jsou nutnou podmínkou pro to, aby se tyto důležité politické otázky vyřešily," prohlásil Biden po setkání s Odiernem a Hillem. "Většina stran to cítí podobně," dodal.
Volby se mají v Iráku konat v lednu a tamní vláda s nimi chce spojit referendum o odchodu amerických jednotek ze země. Podle Bidena se referendum pravděpodobně uskuteční, zbývá ale ještě odstranit řadu překážek.
Násilností v zemi v porovnání s rokem 2006 díky posílení americké armády ubylo. Nicméně letos v červenci se američtí vojáci stáhli z iráckých měst a definitivně mají tuto zemi podle plánů prezidenta Obamy opustit do konce roku 2011, bojové jednotky by měly být pryč do konce příštího srpna.
Omezování působení amerických vojáků v zemi ale využili radikálové, kteří v poslední době spáchali několik krvavých útoků. - přečtěte si Nejkrvavější útok od stažení vojáků USA z iráckých měst si vyžádal 96 obětí
Biden se během svého nynějšího pobytu v Iráku prý setká s šíitským premiérem Núrím Málikím, s prezidentem Džalálem Talabáním, který je Kurd či s prezidentem autonomního Kurdistánu Masúdem Barzáním.
