John Walker Lindh na archivním snímku

John Walker Lindh na archivním snímku | foto: Reuters

Bojoval za Taliban. Teď se Američan z vězení soudí: chce hromadné modlitby

  • 84
Federální soud v americké Indianě už týden řeší, zda se muslimští vězni v káznici Terre Haute mají právo denně skupinově modlit. Hlavní "hvězdou" procesu je John Walker Lindh, který kdysi bojoval v řadách Talibanu v Afghánistánu. Teď mu vadí, že se musí modlit v cele sám. Hromadně je to možné pouze jednou týdně.

Žalobu kvůli zakázané hromadné modlitbě podali na vězeňskou správu dva muslimští vězni už v roce 2009. Lindh se k nim přidal v roce 2010 a případ od té chvíle začal poutat mnohem více pozornosti, připomněla agentura AP. Lindh je totiž ve Spojených státech velmi známý, přezdívá se mu "americký Talibanec".

John Walker Lindh se narodil v roce 1981 ve Spojených státech, kde ho také  rodiče nechali pokřtít coby katolíka. Během dospívání ho uchvátil film Malcolm X o militantním aktivistovi za práva Afroameričanů a přitom se nadchl pro islám. Konvertoval a na konci 90. let minulého století se vypravil do Jemenu, aby se tam učil arabsky.

Později vyrazil do madrassy (islámské školy) v Pákistánu a když mu bylo kolem dvaceti, skončil v Afghánistánu, kde se se zbraní v ruce přidal k islámskému radikálnímu hnutí Taliban. Pak přišlo 11. září 2001 a Spojené státy po útocích na New York a Washington zahájily v asijské zemi ofenzivu proti al-Káidě.

Netrvalo dlouho a Lindh skončil v poutech. V roce 2002 nad ním soud vynesl ortel: dvacet let za napomáhání Talibanu. V roce 2007 ho přesunuli do přísně střežené věznice Terre Haute v americkém státě Indiana, kde sedí dodnes společně s usvědčenými teroristy, neonacisty a dalšími vězni, kteří tam jsou speciálně monitorováni.

A právě na tamní podmínky si nyní Lindh stěžuje. Vězeňskou správu viní z porušování náboženských svobod, protože se nemůže pětkrát denně modlit společně s dalšími následovníky proroka Mohameda. Každý den se může modlit pouze sám ve své cele. Vyjma ramadánu je skupinová modlitba povolena v káznici jednou týdně.

"Věřím, že to je povinné. Pokud je po vás požadováno to dělat v kongregaci a neděláte to, pak je to hřích," prohlásil o společných modlitbách Lindh před federálním soudem v Indianapolisu, který se případem začal zabývat tento týden.

Společné modlitby by mohly být nebezpečné, bojí se věznice

Vězeňské oddělení, kde si jednatřicetiletý muž odpykává svůj trest, zakázalo společné modlitby v roce 2009, přiblížila agentura Reuters. AP dodala, že od roku 2004 se tam konají všechny náboženské obřady pod dozorem, po 11. září 2001 se totiž ukázalo, že se tam muslimští vězni radikalizují.

Vězeňská správa v této souvislosti Lindha před soudem obvinila, že v únoru vedl společnou modlitbu, která obsahovala radikální myšlenky. Promlouval přitom v arabštině, což pravidla věznice neumožňují. Vše, až na rituální modlitby, musí být v angličtině.

Obhájce Johna Walkera Lindha nicméně toto tvrzení popírá a tvrdí, že v tehdejší modlitbě nebylo nic radikálního. Jednatřicetiletý Lindh dále argumentuje tím, že skupinové modlitby by měly být povoleny už proto, že vězni se během dne běžně schází ve společenských místnostech a mohou spolu mluvit o čemkoliv.

"Neexistují žádná bezpečnostní rizika plynoucí z toho, že nám umožní modlit se společně. Je to absolutně absurdní," snaží se vyvrátit argumenty vězeňské správy, která na vězně v jeho oddělení dohlíží více, než na ostatní trestance. Obává se totiž, že by i z vězení byli schopni s kumpány na svobodě zorganizovat teroristické útoky nebo kriminální činy.

Správa vězení se také obává, že povolení hromadných modliteb muslimům by mohlo vyvolat zlost u vězňů, kteří mají jiné vyznání. To vše by pak mohlo vést k násilí a nepokojům ve vězení. V oddělení je celkem 43 vězňů, z toho 24 muslimů.

K osobě Johna Walkera Lindha jeden z dozorců Tim Coleman před soudem pronesl: "Neuznává naši autoritu a snaží se nad ni vyzvednout náboženství." Další věří, že se muslimští vězni snaží skrze povolení společných modliteb získat navrch nad ostatními trestanci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video