Slyšení bylo očekáváno se značným napětím, protože krátce před jeho zahájením vyjádřili představitelé demokratů a republikánů zásadně odlišné názory na další postup v Iráku.
Zatímco budoucí předseda výboru, demokratický senátor Carl Levin vyzval k zahájení postupného odchodu amerických vojsk nejpozději od března, republikánský senátor John McCain se vyslovil pro další posílení jednotek.
"V Iráku existuje jen politické, a nikoli vojenské řešení. Hlavním problémem je chybějící ochota iráckého vedení najít politické řešení a zastavit násilí," řekl Levin.
"Nemůžeme zachránit Iráčany před nimi samými. Je třeba jim říct, že za čtyři až šest měsíců zahájíme stahování našich vojáků ze země," dodal.
McCain naopak prohlásil, že je nutné zastavit vražedná komanda a ukončit násilí mezi sunnity a šíity, a k tomu je potřeba posílit americké jednotky.
Pozor na časové plány
Abizaid ve shodě s republikány varoval v úvodu svého vystoupení před stanovováním jakéhokoli časového plánu pro odchod vojáků z Iráku. "Američtí velitelé potřebují flexibilitu při rozhodování o tom, jak a kdy předají odpovědnost iráckým silám," uvedl.
Zároveň však nepodpořil požadavek na další zvyšování počtu vojáků v zemi. "Nemyslím si, že v Iráku potřebujeme více vojáků. Podle mého názoru je úroveň jednotek dostatečná, ale je třeba, aby zatím zůstaly tam, kde jsou," řekl. Spojené státy teď mají v Iráku asi 140 tisíc příslušníků svých ozbrojených sil.
Generál vyjádřil názor, že situace v Iráku se v posledních týdnech přece jen o něco zlepšila a "není už tak špatná jako v srpnu", kdy veřejně vyslovil obavy z občanské války.
"Neříkám ale, že už jsme dosáhli rozhodujícího obratu, úroveň násilí je stále nepřijatelně vysoká," přiznal.
