Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do čela Pentagonu míří Ashton Carter, jeho nominaci schválil Senát

  21:34aktualizováno  21:34
Americký Senát ve čtvrtek schválil Obamovu nominaci Ashtona Cartera do funkce ministra obrany. Pro hlasovalo 93 senátorů, proti bylo pouze pět. Carter nahradí ve funkci Hagela, který odstoupil loni v listopadu.

Americký senát schválil Ashtona Cartera ve funkci ministra obrany | foto: AP

Příchod nového šéfa Pentagonu přichází v době, kdy Kongres musí řešit několik bezpečnostních témat včetně žádost Obamy o schválení vojenské akce proti teroristické organizaci Islámský stát, píše The New York Times.

V úterý jeho nominaci schválila Rada ozbrojených sil. Několik vrcholných představitelů republikánů, včetně senátora Johna McCaina, vyjádřilo Carterovi podporu. K nebývale široké podpoře mu podle komentátorů mohlo dopomoci to, že politickými názory stojí mezi republikány a demokraty. O jeho schopnostech vést úřad podle agentury AP ve Washingtonu málokdo pochybuje, kritici mu ale vyčítají, že je spíš politikem a manažerem než vojákem.

Během senátního slyšení minulý týden Carter úspěšně reagoval na dotazy republikánů nejen ohledně Islámského státu, ale i vězňů na kubánské základně Guantánamo. Zdůraznil, že chce zvýšit americký rozpočet na obranu, snížit náklady na pořizování nových zbraní a zasadit se o to, aby se moderní technologie dostávaly k vojsku co nejrychleji.

Čtvrtý Obamův ministr obrany

Šedesátiletého Ashtona Cartera si vybral začátkem prosince americký prezident Barack Obama. Carter v době Clintonovy administrativy působil ve funkci náměstka ministra obrany pro mezinárodní politiku. Ve funkci náměstka šéfa Pentagonu působil i od roku 2011. Od roku 2009 měl na ministerstvu na starosti nákup zbraňových systémů, technologie a logistiky.

Změna šéfa Pentagonu je první výraznou změnou v druhém volebním období Obamy. Carter bude po Chuckovi Hagelovi, Leonu Panettovi a Robertu Gatesovi čtvrtým ministrem obrany v Obamově vládě.

Hagel podal demisi na funkci ministra obrany ke konci loňského roku, nicméně do doby, než byl schválen nový ministr v úřadu zůstával. Podle amerického deníku The New York Times je to důsledek prohraných voleb do Kongresu a neschopnosti celého národního bezpečnostního týmu čelit celosvětovým krizím, především hrozbám Islámského státu (více čtěte zde).

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.