Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do čela Pentagonu míří Ashton Carter, jeho nominaci schválil Senát

  21:34aktualizováno  21:34
Americký Senát ve čtvrtek schválil Obamovu nominaci Ashtona Cartera do funkce ministra obrany. Pro hlasovalo 93 senátorů, proti bylo pouze pět. Carter nahradí ve funkci Hagela, který odstoupil loni v listopadu.

Americký senát schválil Ashtona Cartera ve funkci ministra obrany | foto: AP

Příchod nového šéfa Pentagonu přichází v době, kdy Kongres musí řešit několik bezpečnostních témat včetně žádost Obamy o schválení vojenské akce proti teroristické organizaci Islámský stát, píše The New York Times.

V úterý jeho nominaci schválila Rada ozbrojených sil. Několik vrcholných představitelů republikánů, včetně senátora Johna McCaina, vyjádřilo Carterovi podporu. K nebývale široké podpoře mu podle komentátorů mohlo dopomoci to, že politickými názory stojí mezi republikány a demokraty. O jeho schopnostech vést úřad podle agentury AP ve Washingtonu málokdo pochybuje, kritici mu ale vyčítají, že je spíš politikem a manažerem než vojákem.

Během senátního slyšení minulý týden Carter úspěšně reagoval na dotazy republikánů nejen ohledně Islámského státu, ale i vězňů na kubánské základně Guantánamo. Zdůraznil, že chce zvýšit americký rozpočet na obranu, snížit náklady na pořizování nových zbraní a zasadit se o to, aby se moderní technologie dostávaly k vojsku co nejrychleji.

Čtvrtý Obamův ministr obrany

Šedesátiletého Ashtona Cartera si vybral začátkem prosince americký prezident Barack Obama. Carter v době Clintonovy administrativy působil ve funkci náměstka ministra obrany pro mezinárodní politiku. Ve funkci náměstka šéfa Pentagonu působil i od roku 2011. Od roku 2009 měl na ministerstvu na starosti nákup zbraňových systémů, technologie a logistiky.

Změna šéfa Pentagonu je první výraznou změnou v druhém volebním období Obamy. Carter bude po Chuckovi Hagelovi, Leonu Panettovi a Robertu Gatesovi čtvrtým ministrem obrany v Obamově vládě.

Hagel podal demisi na funkci ministra obrany ke konci loňského roku, nicméně do doby, než byl schválen nový ministr v úřadu zůstával. Podle amerického deníku The New York Times je to důsledek prohraných voleb do Kongresu a neschopnosti celého národního bezpečnostního týmu čelit celosvětovým krizím, především hrozbám Islámského státu (více čtěte zde).

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.