Americký generál se zlobí na Evropany

  • 1
Roztržka mezi spojenci NATO kvůli Iráku má své pokračování. Vrchní velitel sil aliance v Evropě, americký generál James Jones v poslední době několikrát kritizoval evropské spojence, kteří se nechtějí zúčastnit nové mise přímo na území Iráku.

NATO schválilo financování výcviku důstojníků irácké armády ve vojenské akademii poblíž Bagdádu, některé členské státy tam však nehodlají vyslat své instruktory.

Generál Jones uvádí, že účast na misi odmítá zhruba deset zemí, které tak podkopávají samotnou alianci a ohrožují úspěšnost budoucích společných operací. Vrchní velitel sice tyto státy nejmenoval, ale učinil tak za něj americký tisk.

Podle agentury AP jde zcela jistě o Francii, Německo, Španělsko, Belgii, Lucembursko a Řecko. Mezi dalšími - zatím neuváděnými - státy by zřejmě mohla figurovat rovněž Česká republika, která vyslání svých inspektorů do vojenské akademie také neplánuje.

První náměstek českého ministra zahraničí Jan Winkler však soudí, že Česko mezi Jonesem zmiňované země nepatří. "Pevně věřím, že generál nemluvil o České republice," uvedl Winkler v rozhovoru pro natoaktual.cz. Náměstek připomněl, že Praha se již do výcviku iráckých bezpečnostních sil aktivně zapojila, byť zatím nikoliv pod hlavičkou NATO.

Od začátku letošního roku v Iráku působí čeští vojenští policisté, kteří školí irácké policisty v okolí Basry. "Takže my tam už předstihu děláme to, co NATO nedávno přijalo jako možný směr svého angažmá," dodává Winkler. Zhruba stovka českých vojenských policistů má v Iráku zůstat i během plánovaných lednových voleb. Jejich mandát byl nedávno prodloužen do konce února.

Výcvik na českém území

Česko se hodlá zapojit i do chystané výcvikové mise NATO, irácké důstojníky však bude - podobně jako další evropské země - školit přímo na svém území. Zdejším vojenským výcvikem by měla v příštím roce projít stovka Iráčanů.

Premiér Stanislav Gross během své říjnové návštěvy bruselského sídla Severoatlantické aliance v Bruselu informoval, že česká armáda již pro výcvik "vyčlenila nezbytné kapacity".

Náměstek Winkler dále uvádí, že Česko do budoucna počítá s využíváním školícího střediska v Jordánsku. Právě tam se už na výcviku policistů průběžně podílí deset českých instruktorů, kteří se střídají každého půl roku. Účast na této misi spadá do kompetence pražského ministerstva vnitra.

Winkler soudí, že využívání školícího střediska v Jordánsku umožní lepší zapojení Iráčanů z celé země. Působnost českých vojenských policistů je v současné době omezena na okolí Basry.

Zatímco se Češi zaměří na výcvik mimo území Iráku, některé jiné země zvolily opačný přístup. Do výcvikové mise NATO přímo v Iráku se chtějí zapojit Maďaři, ačkoliv Budapešť přitom předtím rozhodla o stažení svých vojáků, kteří působili v rámci koaličních sil vedených Spojenými státy.

Maďarská vláda zdůrazňuje, že nově vysílaná malá vojenská jednotka se bude věnovat pouze výcviku a ostraze. Síly aliance by se v Iráku neměly zapojovat do bojových akcí.

Prioritou Balkán a Afghánistán

Z hlediska české strategie pro zahraniční mise není Irák prioritou. Praha se hodlá i v budoucnu zaměřovat především na Balkán, v současné době se čtyři stovky českých vojáků účastní operace NATO v Kosovu. Mimo evropskou oblast je pro Čechy prioritou především Afghánistán. Praha se chce podílet na budování tamních provinčních rekonstrukčních týmů a na správě kábulského letiště.

"Mezi Afghánistánem a Irákem je rozdíl, ale příspěvky v obou zemích jsou stejně významné," říká Jan Winkler. Kupříkladu Němci, kteří odmítají vyslat vojáky do Iráku, tuto neochotu kompenzují širším zapojením v Afghánistánu.

Winkler nicméně zároveň připomíná, že právě v Iráku se v současnosti rozhoduje o budoucnosti celého regionu: "Irák je obrazně řečeno sponou Blízkého východu. Pokud se Evropská unie během deseti, patnácti let rozšíří o Turecko, může se ocitnout přímo v sousedství Iráku, Sýrie, Íránu. Dotažení proměny Iráku ve stabilní a prosperující zemi je pro Evropu velmi důležité."


Video