Pokud bude americký radar v Brdech postaven, nebude pro okolní obce bezpečnostní hrozbou, nebude mít vliv na zdraví místních obyvatel a jeho výstavba zasáhne co nejmenší část zdejší přírody, prohlásil včera zástupce šéfa americké Agentury protiraketové obrany (MDA) generál Patrick O'Reilly na schůzce s představiteli obcí z okolí Vojenského újezdu v Brdech.
O'Reilly přijel do Prahy, aby zde poskytl zejména technické informace k možné výstavbě protiraketového zařízení. – více zde
Při své několikadenní návštěvě České republiky se setkal i se sedmi starosty, kteří mu na neformálním setkání v Praze položili několik otázek.
O'Reilly: Radar je bezpečný
"Je daleko jednodušší odpálit řízenou střelu než se naučit řídit letadlo," zdůvodňoval před brdskými starosty O'Reilly potřebu amerického protiraketového systému v Evropě. Zdravotní nezávadnost radaru pak demonstroval na své vlastní zkušenosti, kdy se po delší dobu pohyboval v blízkosti radaru na atolu Kwajalein.
Jako expert americké MDA se zaručil, že radar splňuje veškeré technické a bezpečnostní předpisy, souhlasil však, že je třeba systém neustále testovat. "Souhlasíme, že je třeba dalších zkoušek, budou se konat v Kalifornii, na Aljašce a v Pacifiku. Nebudeme dělat žádné zkoušky v Evropě," dodal.
Česká republika vyšla ze všech zemí nejlépe
Americký představitel také vysvětlil, jak USA přišly na to, že by měl radar stát právě v České republice, čímž odmítl tvrzení jednoho z přítomných starostů, že se jednalo o nahodilý výběr.
Česká republika totiž leží přímo ve středu dráhy rakety odpálené z oblasti Íránu a mířící na Evropu či USA, proto by bylo nejefektivnější radar vybudovat právě v Česku. "Česká republika vyšla ze všech měření nejlépe, nebylo to nahodilé rozhodnutí," uvedl O'Reilly.
Starostové nemají přesné informace
Starostové si na setkání také stěžovali na nepřesnost informací, kterých se jim v průběhu loňského roku dostalo. O'Reilly jim vyložil hlavní rozdíly mezi radarem, který by mohl stát v Brdech, a radarem včasné výstrahy, který stojí například ve Velké Británii.
Tyto dva typy radarových zařízení a jejich technické parametry totiž bývají často zaměňovány, což potvrdily i nepřesné výroky starostů. Radar v Brdech by byl zapnut pouze na několik desítek minut denně, a to především z důvodu nutné údržby, jeho rozměry a spotřeba jsou dle Američanů nesrovnatelně menší.
"Používáme pro chlazení systém s uzavřeným oběhem, nebude potřeba tamních zdrojů," ujistil O'Reilly české starosty s tím, že se opravdu jedná o jedno z menších a provozně méně náročných zařízení. Američané by však chtěli využít elektřinu z místní sítě a v případě jejího výpadku by využili záložní elektrocentrály.
Američané chtějí být k přírodě co nejšetrnější
Představitele obcí také zajímalo, jak moc by zasáhla výstavba radaru přírodu v Brdech. "Bude nutné některé stromy pokácet, aby nebyly přímo před radarem a aby nebránily výstavbě oplocení," naznačil dopad na tamní lesy O'Reilly a dodal k tomu, že by bylo ekologicky i finančně výhodné, aby američtí vojáci bydleli přímo u radaru.
Vzdálenější kasárna například v Míšově by totiž znamenala rozsáhlejší kácení stromů kvůli zajištění jejich ochrany a také oplocení komunikace mezi radarem a ubytovacím zařízením pro vojáky. Civilní personál by bydlel v obcích od Brd po Plzeň.
Radar s přilehlými budovami by měl zabrat podle amerických vyjednavačů minimálně 40 ha a maximálně 80 ha lesa. O'Reilly také poznamenal, že pro převoz radaru z atolu Kwajalein bude třeba mimo jiné zpevnit a rozšířit silnice ve vojenském újezdu.
