Jméno: Jeremy Hinzman, číslo: 503946779, základna: Fort Bragg; toho času ovšem Toronto. Takhle stručně by se dala popsat podivná situace, ve které se octnul jmenovaný voják.
Ačkoliv je členem americké armády, patří k 504. výsadkářskému regimentu, s obavami se skrývá za hranicemi Spojených států. Ve spisech má poznámku "absent without leave", tedy chybí bez propuštění.
Jeremy Hinzman naložil svou rodinu, manželku a jednadvacetiměsíčního syna, do auta a vydal se na sedmnáctihodinovou jízdu do Kanady, neboť mu přišel rozkaz, že s jednotkou narukuje do Iráku.
Agresi jsem nepodepsal!
"Podepsal jsem službu armádě, abych mohl bránit svou zem, ne abych se podílel na aktech čiré agrese," vysvětlil veterán války v Afghánistánu listu Guardian, co ho vedlo k dezerci.
Do Afghánistánu odjel Jeremy Hinzman v pozici muže, který požádal, aby nebyl nasazen v bojích. Musel nejdříve mýt nádobí, později však vykročil směrem k seržantské hodnosti, měl na starosti rádiové spojení svého oddílu.
Zatímco boje v post-talibanské zemi vojín Hinzman akceptoval, do Iráku odmítl jet. Řešení komplikované morální situace - zbývalo mu ještě dosloužit jeden rok - našel v útěku. Hrozí mu za to vojenský soud a velmi pravděpodobně by šel do vězení, pokud by zůstal v USA.
V Kanadě je v bezpečí
Ihned po příchodu do Toronta vyhledal právní pomoc. Obhájce Jeffrey House deníku Independent prozradil, že Hinzmanova první slova byla: "Mohou pro mě přijet a odvézt mě za hranice?" Prý nemůžou.
Podle torontského listu Globe and Mail je Hinzman prvním americkým vojákem, který v Kanadě žádá o azyl kvůli válce v Iráku. Severní soused USA je znám svou shovívavostí, v době války ve Vietnamu do Kanady uteklo kolem 30 tisíc amerických mužů.
Na straně pětadvacetiletého dezertéra je i kanadské veřejné mínění, které na rozdíl od amerického nesouhlasí s iráckou invazí.
Bude jich víc?
"Jsem první, ale myslím, že jsem dal jiným odvahu, aby udělali to samé," naznačil Hinzman pro Guardian, že není jediným vojínem, který má vnitřní problém s odchodem do Iráku.
Otázkou ovšem zůstává, do jaké míry jde o rozpor v přesvědčení, nebo o strach o vlastní život, když média denně informují o stále nových ztrátách na lidských životech.
Americká armáda má v posledních měsících vážné problémy s počty vojáků. Při výměně jednotek v Iráku, která postihne více než 100 tisíc mužů a žen, bylo nasazeno rekordní množství vojáků z rezerv a z národní gardy.
Bushova politika zdeprimovala podle Hinzmana spoustu vojínů. Globe and Mail uvedl, že na telefonní linku, která slouží jako vojenská poradna v oblasti Fort Bragg, zavolalo v loňském roce šest tisíc lidí.
"Na armádě je nejhorší, že vás nutí akceptovat násilí a odpor k ženám," vypráví Jeremy Hinzman. "Tak dlouho se vojákům vštěpuje, že jsou zabijáci, až si to opravdu myslí," shrnul svou nespokojenost.
