Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Americké střely proti balistickým raketám budou v Rumunsku

  9:00aktualizováno  9:00
Americká základna se střelami proti balistickým raketám vyroste v Rumunsku. Smlouvu ve Washingtonu podepsali americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová a rumunský šéf diplomacie Teodor Baconschi. Základna bude součástí protiraketového deštníku NATO.

Test íránské rakety Šaháb-3 (28. června 2011) | foto: AP

Základna se střelami SM-3 pro ničení balistických raket by měla na rumunském území vzniknout do čtyř let. Druhá podobná základna by pak do roku 2018 měla stát v Polsku. "Dohoda, kterou jsme právě podepsali, udělá z Rumunska klíčového hráče pro rozvíjející se protiraketovou obranu NATO," prohlásila Clintonová.

Podle dohody by Spojené státy měly vybudovat protiraketové zařízení na letecké základně Deveselu v jižním Rumunsku. Obsluhu bude na základně tvořit 150 až 200 amerických vojáků. "Dohoda je dalším důležitým krokem v úsilí Aliance vybudovat obranu před hrozbou balistických střel," přivítal podpis dohody generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Protiraketová obrana NATO

Protiraketová obrana NATO

Dohoda o umístění antiraket v Rumunsku přichází jen několik dní poté, co Turecko potvrdilo, že na jeho území bude stát americká radarová stanice protiraketového systému. Radar podobný tomu, který chtěly Spojené státy původně postavit v Česku, a základna antiraket budou součástí nově budované protiraketové obrany NATO. Deštník má během následujících let chránit před před balistickými raketami především z Íránu prakticky celou Evropu.

V hlavní roli USA

Hlavní roli v novém systému mají hrát Spojené státy. Má nahradit původní plány Obamova předchůdce George W. Bushe, jež předpokládaly vybudování radaru v Česku a základny s antiraketami v Polsku. První fázi spustili Američané počátkem roku. V březnu vyslali do Středozemního moře válečnou loď USS Monterey. Raketový křižník vybavený speciálním radarovým a naváděcím systémem Aegis má chránit Evropu hlavně před potenciální hrozbou íránských balistických střel. Teď je na řadě radarová stanice v Turecku. V další fázi vzniknou základny s americkými antiraketami SM-3, neprve v roce 2015 v Rumunsku a pak v roce 2018 v Polsku.

NATO už v únoru spustilo pomyslnou kostru budoucího protiraketového deštníku. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory (antiraketami), pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity. Zatím ale ochrání pouze vojáky v operacích. Během několika let však má být společně rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo - tedy 900 milionů lidí.

Pokud například Írán odpálí balistické střely na Evropu, americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi útok okamžitě zachytí. Informace předají řídicímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety, jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič.

K budování systému Aliance přizvala i Rusko, které kývlo. Jednání ale váznou. Podle představ NATO by totiž měly vzniknout dva protiraketové deštníky - alianční a ruský.

Účast Moskvy se měla omezit na výměnu dat a informací, oba systémy by pak fungovaly samostatně. Moskva však trvá na tom, aby byly propojené, a že Rusko bude před raketovým útokem chránit východní hranice Evropy, státy NATO zase hranice západní.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Letoun F-16 belgického letectva na Dnech NATO v Ostravě
Mošnovské letiště ožívá. Hřmot stíhaček věstí blížící se Dny NATO

Jednou za rok, vždy na pár dní, ožívá letiště v Mošnově nebývalým ruchem. To když se na Dny NATO v Ostravě slétají účastníci víkendové show. Zatím takřka tři...  celý článek

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Obraně se politici věnují povrchně, vyplývá z analýzy programů stran

Většina stran a hnutí se obranné politice věnuje spíše povrchně. Když už se téma obrany v programu stran objeví, je často propojeno s dalšími tématy, které...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.