Základna se střelami SM-3 pro ničení balistických raket by měla na rumunském území vzniknout do čtyř let. Druhá podobná základna by pak do roku 2018 měla stát v Polsku. "Dohoda, kterou jsme právě podepsali, udělá z Rumunska klíčového hráče pro rozvíjející se protiraketovou obranu NATO," prohlásila Clintonová.
Podle dohody by Spojené státy měly vybudovat protiraketové zařízení na letecké základně Deveselu v jižním Rumunsku. Obsluhu bude na základně tvořit 150 až 200 amerických vojáků. "Dohoda je dalším důležitým krokem v úsilí Aliance vybudovat obranu před hrozbou balistických střel," přivítal podpis dohody generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Protiraketová obrana NATO
Dohoda o umístění antiraket v Rumunsku přichází jen několik dní poté, co Turecko potvrdilo, že na jeho území bude stát americká radarová stanice protiraketového systému. Radar podobný tomu, který chtěly Spojené státy původně postavit v Česku, a základna antiraket budou součástí nově budované protiraketové obrany NATO. Deštník má během následujících let chránit před před balistickými raketami především z Íránu prakticky celou Evropu.
V hlavní roli USAHlavní roli v novém systému mají hrát Spojené státy. Má nahradit původní plány Obamova předchůdce George W. Bushe, jež předpokládaly vybudování radaru v Česku a základny s antiraketami v Polsku. První fázi spustili Američané počátkem roku. V březnu vyslali do Středozemního moře válečnou loď USS Monterey. Raketový křižník vybavený speciálním radarovým a naváděcím systémem Aegis má chránit Evropu hlavně před potenciální hrozbou íránských balistických střel. Teď je na řadě radarová stanice v Turecku. V další fázi vzniknou základny s americkými antiraketami SM-3, neprve v roce 2015 v Rumunsku a pak v roce 2018 v Polsku. |
NATO už v únoru spustilo pomyslnou kostru budoucího protiraketového deštníku. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory (antiraketami), pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity. Zatím ale ochrání pouze vojáky v operacích. Během několika let však má být společně rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo - tedy 900 milionů lidí.
Pokud například Írán odpálí balistické střely na Evropu, americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi útok okamžitě zachytí. Informace předají řídicímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety, jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič.
K budování systému Aliance přizvala i Rusko, které kývlo. Jednání ale váznou. Podle představ NATO by totiž měly vzniknout dva protiraketové deštníky - alianční a ruský.
Účast Moskvy se měla omezit na výměnu dat a informací, oba systémy by pak fungovaly samostatně. Moskva však trvá na tom, aby byly propojené, a že Rusko bude před raketovým útokem chránit východní hranice Evropy, státy NATO zase hranice západní.
