Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Americké střely proti balistickým raketám budou v Rumunsku

  9:00aktualizováno  9:00
Americká základna se střelami proti balistickým raketám vyroste v Rumunsku. Smlouvu ve Washingtonu podepsali americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová a rumunský šéf diplomacie Teodor Baconschi. Základna bude součástí protiraketového deštníku NATO.

Test íránské rakety Šaháb-3 (28. června 2011) | foto: AP

Základna se střelami SM-3 pro ničení balistických raket by měla na rumunském území vzniknout do čtyř let. Druhá podobná základna by pak do roku 2018 měla stát v Polsku. "Dohoda, kterou jsme právě podepsali, udělá z Rumunska klíčového hráče pro rozvíjející se protiraketovou obranu NATO," prohlásila Clintonová.

Podle dohody by Spojené státy měly vybudovat protiraketové zařízení na letecké základně Deveselu v jižním Rumunsku. Obsluhu bude na základně tvořit 150 až 200 amerických vojáků. "Dohoda je dalším důležitým krokem v úsilí Aliance vybudovat obranu před hrozbou balistických střel," přivítal podpis dohody generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Protiraketová obrana NATO

Protiraketová obrana NATO

Dohoda o umístění antiraket v Rumunsku přichází jen několik dní poté, co Turecko potvrdilo, že na jeho území bude stát americká radarová stanice protiraketového systému. Radar podobný tomu, který chtěly Spojené státy původně postavit v Česku, a základna antiraket budou součástí nově budované protiraketové obrany NATO. Deštník má během následujících let chránit před před balistickými raketami především z Íránu prakticky celou Evropu.

V hlavní roli USA

Hlavní roli v novém systému mají hrát Spojené státy. Má nahradit původní plány Obamova předchůdce George W. Bushe, jež předpokládaly vybudování radaru v Česku a základny s antiraketami v Polsku. První fázi spustili Američané počátkem roku. V březnu vyslali do Středozemního moře válečnou loď USS Monterey. Raketový křižník vybavený speciálním radarovým a naváděcím systémem Aegis má chránit Evropu hlavně před potenciální hrozbou íránských balistických střel. Teď je na řadě radarová stanice v Turecku. V další fázi vzniknou základny s americkými antiraketami SM-3, neprve v roce 2015 v Rumunsku a pak v roce 2018 v Polsku.

NATO už v únoru spustilo pomyslnou kostru budoucího protiraketového deštníku. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory (antiraketami), pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity. Zatím ale ochrání pouze vojáky v operacích. Během několika let však má být společně rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo - tedy 900 milionů lidí.

Pokud například Írán odpálí balistické střely na Evropu, americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi útok okamžitě zachytí. Informace předají řídicímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety, jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič.

K budování systému Aliance přizvala i Rusko, které kývlo. Jednání ale váznou. Podle představ NATO by totiž měly vzniknout dva protiraketové deštníky - alianční a ruský.

Účast Moskvy se měla omezit na výměnu dat a informací, oba systémy by pak fungovaly samostatně. Moskva však trvá na tom, aby byly propojené, a že Rusko bude před raketovým útokem chránit východní hranice Evropy, státy NATO zase hranice západní.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Na obranu přidáme do roku 2020, slíbil Stropnickému šéf financí

Do roku 2020 vzrostou české výdaje na obranu na 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Dohodli se na tom ministr obrany Martin Stropnický s šéfem financí...  celý článek

Polská skupina Orlik na Dnech NATO v Ostravě
Na Dny NATO v Ostravě se slétnou stíhači, akrobaté i průzkumné stroje

Moderní i historické stíhací letouny, průzkumné i transportní stroje a akrobatická skupina. Organizátoři blížících se Dnů NATO v Ostravě slibují na září na...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.