Letoun F-16

Letoun F-16 | foto: SSgt. Robert Harnden/DVIDS

Americké stíhačky doletí i na české nebe, plánuje to nový projekt

  • 627
V českém vzdušném prostoru by mohly v budoucnu v případě útoku zasahovat i americké stíhačky. Počítá s ­tím návrh na vznik společného letectva středoevropských zemí. Nejdříve však chtějí země visegrádské čtyřky přijít s projektem společného nebe a sladit jednotlivá letectva.

Ten scénář si nikdo nepřeje, ale vyloučit ho nelze. Sebevražední teroristé se nad českým územím zmocní letounu a ­zamíří s ním na nějaký atraktivní cíl. Nebo nad Česko zabloudí ruské vojenské letadlo. Dosud by si s vetřelci musely poradit jen české stíhačky.

Ministři obrany visegrádské čtyřky však nyní chtějí spojit stíhací letectva tak, aby si mohla vzájemně pomáhat. Projekt společného nebe by navíc přinesl ještě jednu zásadní novinku: nad územím Česka i dalších zemí by se mohly v mimořádných případech objevit i americké stíhačky, které dosud létají pouze do Polska.

Chystané dohody by letectvu dovolovaly zásahy, cvičení, tankování i opravy na území všech čtyř států. „Sice nesousedíme s Maďarskem, ale Maďaři by k nám mohli přes Slovensko doletět, stejně jako my k nim. Totéž Poláci s Maďary,“ přiblížil náměstek ministra obrany Daniel Koštoval.

Díky Polákům by se součástí prostoru Visegrádu stali i Američané. „V rámci takzvaného US Air Detachment totiž létají do Polska pravidelně, čtyřikrát ročně z Ramsteinu, kde je největší americká základna mimo území USA a hlavní evropské velitelství amerických leteckých sil. Tím by se americká ochrana rozšířila na všechny čtyři země,“ dodal Koštoval.

Americké stíhačky by nad českým územím nepatrolovaly pravidelně. „Mohly by v rámci cvičení nebo při řešení nějakého problému doletět k nám, když by bylo třeba,“ vysvětlil náměstek. Problémem by mohl být právě únos letadla, teroristický útok nebo narušení našeho prostoru cizím, nespojeneckým letadlem.

Chystané spojení letectva hodnotí kladně také bezpečnostní analytik a bývalý šéf kabinetu ministra obrany Alexandra Vondry František Šulc. Připomíná však omezený mandát spojeneckých stíhačů, kteří by na našem území zasahovali při výjimečných událostech. „Mohou nám pomoci s naváděním, s organizací akce, ale nemohou sestřelit. K tomu cizinci nemohou dostat pokyn,“ podotkl.

V plánu je československý vzdušný prostor

Podle Koštovala má uzavření dohod hlubší význam. „Otevírá to možnost řešit případné průšvihy kvalitněji, než jak je to nastavené teď, protože spojenci by se do toho mohli důrazněji, snadněji zapojit. Důležité jsou také nové možnosti spolupráce, hlavně ve formě výcviků,“ řekl.

Ještě užší vztah plánuje Česko navázat se slovenským letectvem. Čeká se na to, až si Slováci pořídí gripeny. Zatím létají s ruskými stíhačkami MiG-29, na jejichž pronájem však mají s Ruskem smlouvu jen do poloviny příštího roku.

Ideálem je vytvoření společného česko-slovenského vzdušného prostoru, kde by si letky pomáhaly ještě více než ve zbytku Visegrádu. „Mohli bychom se pravidelně střídat, Češi by hlídali celé Československo, pak zase Slováci,“ řekl náměstek.

Nyní mají Češi 14 gripenů, Slováci by jich měli mít osm, i s Maďary by to dalo téměř čtyřicet strojů. Polské letectvo má 50 modernizovaných stíhaček F-16 americké výroby a ­30­modernizovaných MiG-29.

Celkem by tak Visegrád disponoval až 120 stíhačkami. Společný koncept se podle Koštovala dojednává z české iniciativy už zhruba rok a­ půl. Ohledně toho, kdy bude dohoda dotažená do konce, je náměstek optimistický. „Je to záležitost měsíců až jednoho roku,“ uvedl.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video