Americké sny a evropské klamy v povídkách Bernharda Schlinka, autora Předčítače

Básník, překladatel a diplomat Tomáš Kafka má na svém překladatelském kontě mimo jiné i prózy německého spisovatele Bernharda Schlinka. V následujícím textu referuje o autorově novince, do češtiny dosud nepřeložené.

Spisovatel Bernhard Schlink | foto: Wikipedia.org

Není tomu ještě ani deset let, co jeden bývalý americký ministr zahraničních věcí rozlišoval mezi starou a novou Evropou. Vzbudil tím svého času značný poprask, aby se jeho pokus následně zapsal do dějin jako pokus účelně využít rozličných pohledů evropských zemích na jejich vazbu s Amerikou. Jelikož spor časem ustal a samotný ministr vyklidil scénu, všeobecně se má za to, že žádné dělení na starou a novou Evropu neexistuje a neexistovalo.

Nicméně při četbě nejnovější kolekce milostných povídek Bernharda Schlinka Sommerlügen - tedy Letní klamy - jakoby nečekaně celý humbuk znovu ožíval. Až na to, že jako by už nešlo o dělení uvnitř Evropy, nýbrž o bariéry mezi Evropou a Amerikou, a vlastně se ani netýkají jednotlivých zemí a jejich vztahu k Americe, ale jedinců a jejich vztahu k osobnímu životu. A kromě toho: jako by to snad ani nebyl humbuk, nýbrž výsledek mnohaletých společenských konvencí a výchovných metod.

Diskrétní promluvy

Ačkoliv jsem si tento malý historický exkurs nedokázal odpustit, rád bych případné čtenáře sedmi Schlinkových povídek ubezpečil, že si přijdou na své bez toho, aniž by se jim jakkoliv zpřítomňovaly osudy zdejších či zahraničních politických veličin.

Hrdinové Schlinkových příběhů sice troskotají nezřídka velmi iritujícím způsobem. Avšak za jejich neschopností překročit svůj stín a dosáhnout v životě více než jen letního klamu, třebaže mimořádně opojného, nevězí žádná politická konspirace, ale nechuť cokoliv ve vlastním životě skutečně změnit.

O knize

Bernhard Schlink: Sommerlügen Nakladatelsví Diogenes, Curych 2010, 288 stran, cena "hardcover" vydání 19.90 €.

Obálka knihy Bernharda Schlinka Sommerlügen

Schlink svým decentním způsobem, který se opírá jak o otevřené konce, tak o rafinované stylistické zkratky, pouze dodává autorský dotazník: jde v případě jeho postav skutečně o nechuť, nebo spíše o sociálně danou neschopnost? Určitou nápovědou může být fakt, že převážná většina povídek se odehrává buď v Americe, nebo s využitím amerických motivů či alespoň protagonistů s americkým pasem v kapse. Právě těm se řada dilemat, s nimiž se potýkají jejich evropští partneři, většinou nestává. Je to náhoda? A pokud ne, pak je možné dále se ptát: Je to výhoda? Ale to je asi tak vše, co pod režijním vedením Bernharda Schlinka lze. On sám hranici diskrétní nápovědy nikdy nepřekračuje. A bezpochyby by mohl. Sám coby německý autor, jehož úspěch v USA díky románu Předčítač možná překonává i jeho domácí věhlas v Německu, a rovněž tak coby partner americké spisovatelky, s největší pravděpodobností na otázku rozdílné mentální způsobilosti "starých" Evropanů a "nových" Američanů má. Aby nám je bezprostředně sdělil, musel by být úplně jiným autorem, než se ukázal být ve všech svých dosavadních knihách – včetně povídkových Útěků z lásky, na které Letní klamy navazují.

Prostě to nejde

Takto se čtenář musí spokojit s tím, že například Richard, hrdina první povídky, nazvané Závěr sezóny, se stejně tak zamiluje do bohaté dědičky Susan jako do každodenní rutiny spojené s jeho skromným newyorským bytem a nedokáže najít žádné uspokojivé řešení, jak by mohl být věrný jak svému starému, tak i novému životnímu stylu. Jistě by bylo možné život prostě změnit, ostatně Susan od něj nic jiného ani neočekává. Jenže Richard je Němec a jako každý "Evropan" možná nechce být pořád "bohatý a zdravý". O tom by ještě lépe mohl vyprávět Thomas, hrdina povídky Poslední léto, který v rodinném prostředí letního domku umírá na rakovinu a jaksi si neví rady s tím, jak své rodině ne-vysvětlit, proč si chce odchod na jiný svět zpříjemnit soukromou euthanasií. Za svou neschopnost včas a důstojně své nejbližší zasvětit platí hlubokým nedorozuměním, z něhož mu je jakýmsi východiskem pouze nesnesitelná bolest. Jedině ta je s to zaplašit neméně snesitelné životní bilancování. Je jen jakýmsi "roztomilým" detailem, že Thomas svoji rodinu po léta zanedbával díky svému pravidelnému hostování jako profesor na amerických univerzitách.

Podobná traumata a klamy obsahují všechny Schlinkovy povídky. S jistou nadsázkou lze říci, že každá postava - a nepřímo i každý čtenář - této knihy je nucena objevit svoji Ameriku. Ať už příslovečnou, nebo pravou.

Díky více než šedesátileté spojenecké koexistenci mezi západní Evropou a severní Amerikou nejspíše už není úniku. Pro oba kontinenty zaplať pánbu, pro řadu dezorientovaných jedinců nejspíše bohužel. Politici z takového závěru Schlinkových Letních klamů by měli mít radost; čtenáři si alespoň mohou přečíst hezkou knížku. Donald Rumsfeld promine.