Sjezd demokratů, který začal v pondělí v coloradském Denveru, je toho učebnicovým příkladem. Jde o obří akci za obří peníze, jen přípravy stály patnáct milionů dolarů. Kolem denverského Pepsi Centra, kde se konvent odehrává, kupříkladu musely vyrůst dočasné budovy pro média a servis na ploše více než dvaceti tisíc čtverečních metrů.
Ovšem strany dobře vědí, že se jim investice vyplatí. Na sjezdy zvou sponzory, pro které připravují nekonečnou řadu slavnostních recepcí a dalších akcí. A sponzoři dál otevírají peněženky.
Současná agenda konventů - hlavně projevy a nominace - by se dala odbýt za víkend, píše Bill Schneider. Přesto akce trvá čtyři dny. Čím delší čas, tím více peněz. A také více novinových titulků. Protože propagace je podle Schneidera druhým hlavním důvodem, proč relikty zvané "National Convention" přežívají.
"Z konventů se staly čtyřdenní uhlazené produkce zaměřené na propagaci kandidáta," tvrdí Schneider, který se sjezdům věnuje přes třicet let, od 90. let na zpravodajské stanici CNN
Ona to je televizní show
Organizátoři sjezdů se snaží mít každou minutu akce pod kontrolou, jako by to byla televizní show. "Protože ona to je televizní show. To poslední, co pořadatelé chtějí, jsou aktuální zprávy," vysvětluje analytik.
Jenže aktuality přesto přicházejí. Kupříkladu demokraté se letos obávají samotného hlasování delegátů, které se odehraje ve středu. Co udělají stoupenci Hillary Clintonové, kterých je jen nepatrně méně než příznivců Obamy? Budou se symbolicky pokoušet prosadit její nominaci, i když je bývalá první dáma sama přesvědčuje, aby se přiklonili k Obamovi?
Svým vzdorem by fatálně narušili obraz, který se teď Demokratická strana o sobě snaží šířit. Tedy obraz jednoty, tolik poškozený předlouhým a nadmíru vypjatým soubojem Obamy a Clintonové o nominaci.
Hlavně pryč od Bushe
I republikány čeká nominační sjezd. Prvního září se shromáždí v St. Paul v Minnesotě. Tradičně totiž strana, která má svého člověka v Bílém domě, pořádá konvent později než strana "vyzyvatelská". Obvykle se konventy odehrávají v červenci a v srpnu, letos se posunuly kvůli olympijským hrám; nelze totiž pořádat takovou akci, když jsou noviny plné sportu.
Hlavním letošním problémem republikánů je jejich "nejvyšší", tedy prezident George Bush. A také viceprezident Dick Cheney. Jejich popularita je rekordně nízká, prezidentskému kandidátovi Johnu McCainovi může jejich podpora spíš uškodit. Přesto je nelze na konvent nepozvat. Oba musí dostat čas říct své sbohem. "Až tak budou činit, senátor McCain bude chtít být hodně daleko," soudí Bill Schneider.
Zajímavý příběh v pozadí
Přesto mají oba letošní konventy svůj nikoli nezajímavý příběh. Jsou totiž hlavně o přeměně stran.
"Demokratická strana byla šestnáct let stranou Clintonových. Teď se ji Obama snaží přeměnit na Obamovu," vysvětluje Schneider. Přeměna podle něj spočívá v tom, že zatímco Clintonovi byli zdatní kalkulátoři a stratégové, Obama nastartoval skutečné politické hnutí, postavené na důvěře a sounáležitosti.
V Denveru se poprvé sešli příslušníci tohoto hnutí a podle Schneidera bude zajímavé sledovat, jak se kandidát snaží přetvořit image své strany a její poselství. A přinejmenším stejně zajímavé bude dívat se, zda se této změně budou stoupenci Clintonové snažit vzdorovat.
I republikánská strana se mění, ale podle Schneidera přesně opačným směrem. Už skoro třicet let jí dominuje konzervativní hnutí nastartované Ronaldem Reaganem v roce 1980. Toto hnutí vysadilo do sedla i současného prezidenta Bushe. John McCain teď musí republikány přeměnit z Bushovy strany ve svou. "To znamená omezit vliv konzervativního hnutí, které kontroluje stranu už skoro třicet let," píše Schneider.
John McCain chce, aby republikáni byli stranou reforem, nikoli jen konzervativismu. Sám chce být kandidátem změny, a ne pokračovatelem Bushe, což je z jeho strany strategie a kalkulace. "A bude zajímavé sledovat, zda a jak konzervativci vzdorují," uzavírá Bill Schneider.
. Americké nominační sjezdy• Celonárodní nominační sjezd má za úkol potvrdit kandidáta strany pro prezidentské volby. • O nominaci hlasují delegáti a takzvaní superdelegáti. • Delegáty, kteří tvoří asi čtyři pětiny z celkového počtu hlasujících, získává kandidát v primárkách a volebních shromážděních, takže přímo od voličů. Delegáti jsou pak při hlasování na sjezdu vázáni výsledkem primárek ve svém státě. • Superdelegáti se od normálních volitelů liší v několika bodech. Zaprvé nejsou vybíráni na základě primárek, ale automaticky podle postavení ve straně. Jde o všechny současné demokratické kongresmany, všechny guvernéry, bývalé prezidenty a viceprezidenty, všechny bývalé demokratické předsedy Senátu i šéfy Sněmovny reprezentantů a tak dále. • Co je však důležitější: superdelegáti mohou podpořit, koho chtějí. Nejsou vázáni výsledky primárek, tedy vůlí obyčejných lidí. Na denverském demokratickém sjezdu je něco přes 4 200 volitelů, z toho asi osm stovek superdelegátů. • Demokraté si Denver vybrali proto, že se tu konal sjezd před sto lety. Tehdy zde nominovali Williama Jenningse Bryana z Nebrasky, ten pak ale ve volbách prohrál s republikánem Williamem Howardem Taftem. • Demokratického sjezdu se letos účastní na 50 tisíc lidí, z toho asi 15 tisíc zástupců médií. • Demokraté pojali sjezd ekologicky. Organizátoři jezdí na kolech a chodí pěšky, byly použity úsporné žárovky i počítače, třídí se odpad. Mnoho operací probíhá elektronicky, čímž se šetří papír. |
