Byly jich stovky. Černočerní, až mráz běhal po zádech - a taky smradlaví.
"Ten puch mi bere dech! Páchnou jak mršiny!" odplivne si Thomas Adams, jehož přítelkyně má okna přímo proti supímu hřadu.
Každý den po pět měsíců bojovali radní s větrnými mlýny - snažili se supy vykouřit, zastrašit je rachejtlemi, lili na ně vodu, nakonec pokáceli i nevinné stromy - nic naplat, supům se z Radfordu nechtělo.
A najednou, jako když mávne kouzelným proutkem - jednoho březnového jitra byli škaredí supi pryč. Pro zlost obyvatel města ale neodletěli daleko.
Na léto se uhnízdili v okolních lesích a na podzim vezmou patrně město útokem nanovo.
V Radfordu mrchožrouty nechtějí
Jestli se opravdu vrátí, policie na ně prý nebude čekat v rukavičkách, ale s brokovnicemi v rukách. Útoční supi se připojili ke kojotům, tchořům, mývalům a jelenům virginským, které jsou na seznamu nevítaných zvířat v městských oblastech.
Po Floridě žije ve Virginii druhá největší supí populace - téměř 100 tisíc mrchožroutů. Jak jejich počet stoupá, supi obydlují okraje měst a postupně se stěhují i do jejich center. Ukázalo se, že supi mají lidi kolem sebe rádi, i s haldami odpadků. Stížností na ně je všehochuť - od historek odporných až po úsměvné.
Supi napadají novorozená jehňata a telata, vyklovávají jim oči a zabíjejí i jejich matky. Libují si také v ničení majetku: strhávají střešní tašky a stěrače aut. Jejich trus, padající na stožáry elektrického vedení, způsobuje časté výpadky elektřiny.
Nacházejí zalíbení také v plastikových a gumových předmětech, jakými je těsnění oken nebo kabely.
Ptáci týrají lidi i psychicky - rodina ve Virginii si stěžovala, že mrchožrouti sedí na jejich hrobě jak na bidýlku pokaždé, když navštíví hřbitov.
Supi také pomáhají, tvrdí ochránci
Jedna žena zrovna vcházela do lékařské ordinace, kde měla schůzku s lékařem, který jí léčil rakovinu. Vtom na okenním parapetu přistáli dva supi - a žena o svůj nádor přišla! dušuje se ředitel federálních služeb pro zvířata Martin Lowney.
Podle zákona z roku 1918 je zakázáno zabíjet zvířata, která se pohybují přes hranice. Supi sice dříve létávali až do Jižní Ameriky, ale teď - bůh ví proč - dřepí ve Virginii a na výlet si zaletí stěží pár mil. Ročně nechají úřady vystřílet čím dál víc ptáků a ochránci přírody se bouří.
"Prý supí trus a zvratky obsahují choroboplodné zárodky! Přitom bylo vědecky dokázáno, že jejich přenos naopak snižují. Jsou to takoví přírodní uklízeči," rozčiluje se Gerald Winegrad, náměstek ředitele Amerického úřadu pro ochranu ptáků.
"Zkusme je odseknout od zdrojů potravy ve městech a nalákat je do okolní přírody na nastražené mršiny," navrhuje profesor zoologie James Frazer. Zbytek bude na supech.
