Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Americkému letectvu chybějí stíhači, přetahují je civilní aerolinky

  19:16aktualizováno  19:16
Americké letectvo hledá tisícovku pilotů. S podstavem se potýkají především stíhači, kterých brzy bude scházet třetina. Jsou přetížení, pořád jsou z domova kvůli nonstop válce na Blízkém východě, šetří se, a tak je civilní aerolinky snadno přeplácejí.

Tom Cruise ve své první velké roli | foto: Paramount Pictures

Neříkejte, že byste nechtěli brázdit nebe ve výkrutech, létat si ve stíhačce po světě, nosit pěknou koženou bundu a ještě mít za kolegy taková esa, jako byl „Maverick“ Mitchell čili Tom Cruise a „Machr“ Harley, tedy Charlie Sheen.

Nechtěli. Top Gun nějak netáhne. A možnost si žhavě vystřelit už taky není nic, kvůli čemu by se mladí muži hrnuli k letectvu jako kdysi za jeho nejlepších časů. US Air Force má problém. Letadel je dost, ale není, kdo by se do nich posadil.

Americké stíhací letectvo prožívá krizi. Říkají to jeho šéfové. A má to být ještě horší. Do pár let nebude obsazena až třetina všech míst. Stíhačům má podle propočtů už za několik let scházet tisíc pilotů. Proto požádali Kongres o přidělení finanční injekce.

Stíhací letectvo má nyní mít podle listu The Washington Post ve stavu 3 495 pilotů. Ale 723 z nich neexistuje. To znamená, že jednadvacet procent míst není obsazeno.

Aerolinky nabízejí vyšší platy

Jsou za tím peníze, jak jinak. Ale projevuje se to v několika podobách. Zaprvé, vojenské letectvo je zaslíbenou honitbou civilních aerolinek. Leteckých linek přibývá, piloti jsou potřeba stále víc, ale je jich naopak míň a míň, protože nejsilnější pilotní generace odchází do penze. Armáda je přirozeným místem, kde zalovit. Piloti mají výbornou pověst a jejich vojenské platy jsou vždycky nižší.

Americké stíhačky

Zadruhé, USA válčí hlavně prostřednictvím letectva, což znamená, že piloti jsou dlouhá období pryč od rodin. Nynější nasazení se liší od pobytu v zámoří za studené války. Tehdy sice letci žili několik let na základnách po světě, ale měli tam i své rodiny. Nyní se přemisťují na mise na Blízký východ sami, jen s jednotkou. Je to nepříjemné pro blízké pilotů, ale i pro ně samotné. Zatímco jejich kolega za studené války šel po službě domů, ať to bylo v Kansasu, Německu nebo Itálii, nyní je po službě stále na základně, takže se cítí opravdu jako na vojně.

A třetím důvodem jsou peníze, které nemá letectvo. Piloti už si nemohou dovolit všechno jako za časů Mavericka a Machra. Šetří se, a tak je z rozpočtových důvodů osekán výcvik a různé další náležitosti, které z amerických pilotů nejenže dělaly leteckou elitu, ale také v nich pomáhaly tento pocit utvrzovat.

Nonstop nasazení, málo času na výcvik

„Realita je taková, že pilot, který nelétá, technik, který neprovádí technickou údržbu, a řídící letového provozu, který neřídí, odejdou, protože jim neumožníme, aby byli nejlepší, jak si přejí,“ řekl náčelník štábu vojenského letectva generál David Goldfein, sám bývalý stíhač.

Někdy toho piloti mají jednoduše plné zuby, což Goldfein opisuje slovy „ztráta morálky“. Protože jich je méně, mise v zámoří je vyčerpávají. A protože stojí hodně peněz, ti, kteří zůstanou doma, berou málo. The Washington Post uvádí, že letecké příplatky pilotů se nezměnily od roku 1999. Ale to je jen část problému. Vojenský deník The Stars and Stripes napsal, že velké vytížení pilotů paradoxně snižuje jejich letecké kvality.

Americké letectvo je nonstop bojově nasazeno prakticky od první války v Zálivu v roce 1990. A jak řekl generál Goldfein, dnešní piloti kvůli neustálému nasazení nemají čas na výcvik, kde by se rozvíjeli a učili něco nového, tedy na něco jako Top Gun, kde tak exceloval filmový „Maverick“ Tom Cruise (i když ten patří námořnictvu, jež je odděleno od US Air Force).

A výsledek? Generál Goldfein řekl, že nynější piloti mají o polovinu méně výcvikových hodin, než míval on, což se musí projevit i na jejich sebedůvěře.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.