Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Změnu pohlaví chápeme. Tak proč ne změnu rasy, hájí Dolezalovou expertka

  17:07aktualizováno  17:07
Američanky s českými kořeny Rachel Dolezalové, která se dlouhodobě vydávala za černošskou aktivistku, se zastala americká profesorka práva Camille Gearová Richová. Podle ní je nespravedlivé, že zatímco pohlaví si už lidé mohou svobodně vybrat, v případě rasy to zatím není společensky přijatelné.

Dolezalová byla v úterý hostem televizní show americké stanice NBC (16. června 2015). | foto: Reuters

Případ aktivistky Rachel Dolezalové, která se narodila jako běloška, ale cítí se být černoškou, ukázal, že americká společnost hledí na rasovou identitu výrazně odlišně než na tu pohlavní.

Kauza Dolezalová

Zatímco kolegové a přátelé donedávna znali Rachel Dolezalovou jako zapálenou černošskou aktivistku ve městě Spokane ve státě Washington, její rodina neměla o této identitě ani tušení. Rodiče sedmatřicetileté ženy však minulý týden překvapili média i veřejnost odhalením, že z jejich domu před lety odešla jako bělošská dívka a že má německé a české kořeny. Někteří její spolupracovníci proto požadovali, aby Dolezalová z vedení organizace hájící práva Afroameričanů odešla. Tlaku nakonec podlehla a v pondělí rezignovala.

Gearová Richová webu stanice CNN upozorňuje, že zostuzení Dolezalové je v příkrém rozporu s nedávným oslavováním bývalého olympionika (a otčíma Kim Kardashianové) Bruce Jennera, který se nedávno světu představil jako žena Caitlyn Jennerová (psali jsme zde). Když si však lze svobodně vybrat pohlaví, proč by to nešlo učinit i s rasou, ptá se profesorka práva.

Případ Dolezalové je mnoha lidem proti srsti, protože vymezuje hranici společenské přípustnosti. Ať se nám to líbí, nebo ne, vstoupili jsme do období, kdy je možné si vybírat vlastní rasu, do éry, kdy lidé očekávají, že člověk má právo zvolit si svou identitu.

Rozdíl mezi oběma případy je ve způsobu, jakým se dostaly na veřejnost. Jennerová odhalení své ženské identity pečlivě načasovala, Dolezalová však nedobrovolně sledovala, jak její utajovanou minulost bílé dívky prozradili rodiče. Ti se cítili zklamaní, když od nich odešla a rozhodla se stát černoškou.

Dolezalová vyrůstala v rodině s adoptovanými černošskými sourozenci, a to jí podle Gearové Richové přiblížilo realitu diskriminace rasových menšin. Něco podobného se stává, když si například běloch vezme černocha a má černošské potomky. Dolezalová se díky tomu stala politicky a společensky vnímavější k realitě rasové diskriminace.

Dolezalová lhala kvůli přesvědčení, píše profesorka

Lidé schvalují změnu Caitlyn Jennerové, protože cítila biologickou potřebu stát se ženou. Ale je identita pouze toto? Co kdyby Dolezalová našla jednoho černošského předka? Učinilo by to její změnu identity platnou? ptá se Gearová Richová, která se soustředí na rasovou otázku v USA a feministické teorie. Sama je černoška.

Fotogalerie

Dolezalová podle ní jako černoška bojovala za práva rasové menšiny a vedla odbočku organizace NAACP, což by mohla bezpochyby dělat i běloška. Jenže ona byla kvůli své identitě tlakem zvenčí donucena rezignovat na svou funkci a kvůli svému jednání čelí výsměchu. Dolezalová sice neměla lhát, ale lhala kvůli přesvědčení, s nímž můžeme sympatizovat.

Gearová Richová soudí, že případ Američany nutí zamyslet se nad jejich společností, kvůli níž měla Dolezalová pocit, že nejlepším způsobem, jak hájit práva Afroameričanů, bylo stát se jednou z nich. Nutí nás k zamyšlení, zda jsou pro naši identitu důležitější biologické předpoklady, nebo naše jednání.

Neměli bychom být otroky biologické definice identity a neměli bychom používat rasovou či pohlavní identitu jako zbraň, kterou trestáme druhé, dodává Gearová Richová.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.