Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Americká politika v Asii - hlavně nenaštvat Čínu

  8:42aktualizováno  8:42
První zahraniční cesta amerického prezidenta Baracka Obamy po vítězství v prezidentských volbách je výrazem nově získaného stěžejního významu Asie pro americkou ekonomiku a bezpečnost. Obamovo asijské turné však podtrhuje také hlavní otázku týkající se americké politiky v tomto regionu: získá „obrátka“ Spojených států čelem k Asii konkrétní strategický obsah, nebo zůstane převážně starou politikou v novém rétorickém balení?

Kambodžané, které chce vláda vystěhovat z jejich příbytků u letiště, žádají o pomoc prezidenta Obamu, který má do země přiletět příští týden. | foto: Reuters

Spojené státy, které neváhají těžit z regionálních obav vyvolaných stále svalnatějším sebeprosazováním se Číny, posílily vojenské styky se svými současnými asijskými spojenci a uzavřely bezpečnostní vztahy s novými přáteli. Opojná záře amerického návratu do centra dění v Asii však zastiňuje zásadní problémy spojené se snahou zůstat hlavní bezpečnostní kotvou v regionu tváří v tvář čínským strategickým ambicím.

Budou na to mít peníze?

Jedním takovým problémem je potřeba zastavit erozi americké relativní síly, což potažmo vyžaduje rozsáhlou obnovu doma, a to včetně fiskální konsolidace. Potřeba výdajových škrtů však zvyšuje také pravděpodobnost, že USA nebudou schopny financovat vojenský posun těžiště do asijsko-pacifické oblasti – nebo že budou v horším případě donuceny seškrtat výdaje i v této oblasti.

USA pod Obamovým vedením stále více vyklízí pole Číně, ačkoliv je nutno přiznat, že tento trend započal už v době, kdy Bushovu administrativu zaměstnávaly války v Afghánistánu a Iráku. To vyvolává pochybnosti o tom, zda je Amerika schopna dodat své „obrátce“ strategickou váhu tím, že v asijsko-pacifické oblasti, kde už dnes udržuje 320 000 vojáků, zachová vyšší úroveň angažmá. Navrhované vyslání dalších 2500 příslušníků námořní pěchoty do Austrálie je převážně symbolické.

Američtí vojáci na noční hlídce v Afghánistánu. Ilustrační foto

Američtí vojáci na noční hlídce v Afghánistánu. Ilustrační foto


Poté co Obamova administrativa vyvolala u Asijců očekávání, že USA budou rázněji reagovat na rostoucí asertivitu Číny, začala vojenské aspekty své „obrátky“ tlumit a místo toho zdůrazňovat větší americké angažmá v oblasti ekonomiky. Tato změna znamenala úlevu pro ty hráče v regionu, kteří se obávají, že si budou muset vybrat mezi USA a Čínou. U zemí, na které svéhlavý přístup Číny k územním a námořním sporům dopadá nejtvrději, však tento nový důraz vyvolává pochybnosti o americkém odhodlání.

Ubírání páry

Reorientace americké „obrátky“ ve skutečnosti napravuje politiku, která kladla přehnaný důraz na vojenskou složku a vyslala USA na trajektorii vedoucí ke konfliktu s Čínou. Byla to ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která svým tvrdým projevem na regionálním fóru Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v roce 2010 v Hanoji signalizovala ostřejší postoj USA vůči Číně; dnes tento postoj sama zmírňuje, když během svých návštěv asijských zemí prosazuje obchod a investice.

Rovněž Obama vyzdvihuje ekonomické aspekty americké „obrátky“, když své turné po Asii vykresluje jako snahu vytvořit větší počet pracovních míst v domácí výrobní sféře prostřednictvím vyššího vývozu do „nejrychleji rostoucího a nejdynamičtějšího regionu světa“. Dokonce i jeho historická návštěva Barmy – vůbec první návštěva amerického prezidenta v této zemi – souvisí s obchodem naprosto stejně jako se snahou vymanit tuto strategicky umístěnou a na zdroje bohatou zemi z čínského vlivu.

Reorientace na obchodní a ekonomické záležitosti přiměla Washington také k prosazování Transpacifického partnerství, které si klade za cíl vytvořit novou asijsko-pacifickou skupinu volného obchodu, jež nebude zahrnovat Čínu.

Kurz tiché neutrality

Korekci amerického kurzu si žádá také další ohled: Spojené státy nemohou nic získat, pokud se ve sporech Číny s jejími sousedy postaví na něčí stranu – samozřejmě ze předpokladu, že se v sázce neocitnou přímé americké zájmy tak jako v Jihočínském moři, kde čínské námořní nároky ohrožují svobodnou mořeplavbu na některých nejfrekventovanějších námořních trasách.

Sporné ostrovy Senkaku (japonsky)/Diaoyu (čínsky), o které se hádají Japonci s

Sporné ostrovy Senkaku (japonsky)/Diaoyu (čínsky), o které se hádají Japonci s Číňany.


Obava o vlastní národní zájmy vysvětluje, proč Spojené státy vytyčily kurz tiché neutrality v otázce oživení některých čínsko-indických územních sporů, například náhlého vzkříšení čínského nároku na rozlehlý himálajský indický stát Arunáčalpradéš. Stejně tak USA naléhavě vyzvaly Čínu i Japonsko, aby pokojně vyřešily svůj spor o ostrovy Senkaku kontrolované Japonci. Hlavním cílem Spojených států je zabránit tomu, aby se současný pat vyhrotil natolik, že Amerika bude nucena postavit se – navzdory vlastním zájmům – na stranu Japonska.

Když se americký ministr obrany sešel v září s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, dostalo se mu od něj „domluvy“, že USA by měly zůstat stranou tohoto čínsko-japonského sporu. V atmosféře pečlivě organizovaných zářijových protijaponských protestů v Číně pak Panetta – místo aby Pekingu poradil, ať tyto mnohdy násilné demonstrace zkrotí – veřejně zopakoval, že Spojené státy zachovávají v boji o kontrolu nad těmito ostrovy neutrální postoj.

Sporné souostroví Tiao-jü čili Senkaku, o které se hádají Číňané s Japonci.

Sporné souostroví Tiao-jü-tchaj čili Senkaku, o které se hádají Číňané s Japonci.


Bude se hrát podle pravidel?

Korekce americké politiky se týká dokonce i terminologie. Američtí diplomaté zcela přestali používat výraz „obrátka“, protože má v angličtině vojenské konotace, a dávají přednost pojmu „nové vyvážení“.

Ať se tomu říká jakkoliv, v novém politickém přístupu jde výhradně o Čínu, neboť Amerika v jeho rámci utužuje spojenectví a přátelství se státy kolem Číny, jako jsou Indie, Japonsko, Filipíny, Vietnam, Indonésie a Jižní Korea. Přesto Obamova administrativa dál popírá, že středobodem její strategie je právě Čína. Přitom se ovšem zdráhá veřejně prohlásit nebo udělat cokoliv, co by mohlo Číně nadzvednout mandle.

Asijsko-pacifický region získá v Obamově agendě pro druhé funkční období na významu, zejména když probíhající stahování amerických vojáků ukončí do roku 2014 válku v Afghánistánu. Obama však bude muset definovat zřetelnější americkou politiku, která bude řešit otázku rychlého vzestupu Číny v autoritářském režimu, jenž agresivně prosazuje hraniční nároky a rozdmýchává doma nacionalismus. USA a zbytek Asie se nesmí Číně pouze přizpůsobovat; musí se snažit utvářet takovou Čínu, která bude hrát podle pravidel.

Americký ministr obrany Leon Panetta na návštěvě Nového Zélandu. Zády jeho

Americký ministr obrany Leon Panetta na návštěvě Nového Zélandu. Zády jeho protějšek Jonathan Coleman. (21. září 2012)


Brahma Chellaney, profesor strategických studií v Centru pro politický výzkum v Dillí, je autorem knih Asian Juggernaut (Asijský hegemon) a Water: Asia’s New Battlefield (Voda: Nové bitevní pole v Asii).

Copyright: Project Syndicate, 2012. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.