Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Americká náměstkyně: USA proti raketám chráněny jsou, Evropa ne

  12:42aktualizováno  12:42
Umístěním radaru v Česku a antiraket v Polsku by Evropa získala ochranu proti raketám, proti nimž USA už chráněny jsou. Ochrana USA by se tím zlepšila, uvedla v exkluzivním rozhovoru Nancy Morganová, náměstkyně ředitele americké Agentury pro protiraketovou obranu.
Radar - protiraketová obrana, ilustrační foto

Radar - protiraketová obrana, ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Rozšíření protiraketové obrany USA do Evropy se u nás těší velkému mediálnímu zájmu. Je to téma i pro americká média a Američany vůbec?
Rozhodně, například ve velkých celostátních denících se objevilo množství článků k rozšiřování systému americké protiraketové obrany do Evropy. Tématu se v USA dokonce věnují i lokální média a myslím, že Američané jsou si této otázky dobře vědomi.

Co systém americké protiraketové obrany umí dnes? Je nutné ho rozšiřovat do Evropy?
Díky našemu systému jsou dnes USA chráněny proti balistickým raketám středního a dlouhého doletu a dokážeme se bránit také před raketami krátkého doletu, tedy například při nasazení vojáků v operaci.

Některé evropské země dnes disponují prostředky na ochranu před raketami krátkého až středního doletu, ale před útokem raketami dlouhého doletu Evropa chráněna není. Kdybychom v Evropě navrhované prvky systému umístili, Evropa by tuto ochranu získala.

USA tedy nyní chráněny proti střelám všech dosahů jsou?
Ano. Rozšířením systému do Evropy ale získají ochranu před raketami dlouhého doletu i naši spojenci v Evropě, což je pro nás velmi důležité. Tím se pochopitelně posílí i ochrana Ameriky.

Ale proč tedy tento systém nebudujete ve spolupráci s NATO?
Spolupráce s NATO je zásadní a systém americký a alianční se doplňují. Chci znovu zdůraznit, že části systému, které navrhujeme postavit v Česku a Polsku, poskytnou Evropě ochranu proti střelám dlouhého doletu, kterou Evropa nyní nemá. Systém, na němž pracuje NATO, bude Evropu chránit proti střelám krátkého až středního doletu.

Systémy se tedy doplňují. A pokud se nám ve spolupráci s Českem a Polskem podaří zde umístit radar a rakety, pomohou tím tyto země vybudovat ochranu celého území NATO. Navíc rozšíření amerického systému do Evropy, tedy postavení radaru v Česku a sila v Polsku, vyjde na tři a půl miliardy dolarů. To uhradí USA, ostatní země NATO neplatí nic.

Takže americký systém ochrání všechny země NATO?
Navrhovaný americký systém v Evropě poskytuje ochranu před raketami dlouhého doletu. Pokud by Írán zaútočil například na jihovýchod Evropy, tedy částečně na Turecko, Řecko či Bulharsko, nepoužije mezikontinentální raketu, na to jsou tato území příliš blízko. Tyto země tedy nejsou ohroženy raketami dlouhého doletu, americký systém je neochrání.

Rakety kratšího doletu je ale ohrozit mohou a zde by nastoupila protiraketová obrana NATO, která by tyto země chránila. - celé znění rozhovoru čtěte na www.protiraketovaobrana.czProtiraketový radar

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.