Za zveřejnění dokumentů o Clintonové je Assange bez internetu.

Za zveřejnění dokumentů o Clintonové je Assange bez internetu. | foto: Profimedia.cz

Trest pro Assange za zveřejnění materiálů o Clintonové: nemůže na internet

  • 211
Ekvádorská vláda přiznala, že zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi po zveřejnění rozsáhlého množství materiálů o americké prezidentské kandidátce Hillary Clintonové „dočasně omezila" přístup k internetu. Assange pobývá už déle než čtyři roky na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, o připojení k síti přišel v neděli.

Levicová vláda Ekvádoru uvedla, že rozhodnutí WikiLeaks publikovat dokumenty, které by mohly ovlivnit americké volby, je zcela na odpovědnosti této organizace. Quito se podle vládního sdělení nechce vměšovat do volebního procesu ani nehodlá podporovat některého z kandidátů. Kroky vlády přitom podle sdělení svými kroky nenarušily schopnost WikiLeaks věnovat se žurnalistickým aktivitám.

„Ekvádor v této věci uplatňuje své suverénní právo a dočasně omezil přístup ke komunikačnímu systému na svém britském velvyslanectví,“ uvádí se v úterním sdělení ekvádorského ministerstva zahraničí. „Ekvádor v tom nepodléhá tlaku žádných zemí,“ citovala ministerstvo agentura Reuters.

O finanční krizi i spojení Clintonové s IS

WikiLeaks poukázala v minulých dnech na spekulace, podle nichž požádal ministr zahraničí USA John Kerry Ekvádor, aby Assangeovi zamezil v publikování dokumentů o Clintonové a demokratech. WikiLeaks v pondělí uvedla, že aktivovala blíže neupřesněný pohotovostní plán.

Clintonová se po krizi vyhnula kritice Wall Streetu, ukázaly Wikileaks

Tento měsíc WikiLeaks daly k dispozici veřejnosti soukromé e-maily vedoucích činitelů Demokratické strany. Pošta mimo jiné obsahovala části staršího projevu Hillary Clintonové k bankéřům, v němž se snažila předvést se jim jako politička vstřícná k Wall Street a volnému obchodu, a další materiály, které demokratickou kandidátku kompromitují v očích levicových voličů (psali jsme zde).

Dokumenty také tvrdí, že Clintonová již nejméně od srpna 2014 věděla o tom, že američtí spojenci Katar a Saúdská Arábie podporují Islámský stát (ISIS), finančně i logisticky.

Zakladatel WikiLeaks žije od roku 2012 na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, protože se bojí, že ho Británie v případě zadržení vydá do Švédska a to pak do USA. Čtyřiačtyřicetiletý Assange je ve Švédsku stíhaný kvůli podezření ze znásilnění, což Assange odmítá (více zde). V pozadí je podle něj ve skutečnosti snaha vydat ho justici Spojených států, jejichž tajné vládní dokumenty přes WikiLeaks zveřejnil.

WikiLeaks jako tajný nástroj Kremlu. Z úniku dokumentů často těží Rusko

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006. V roce 2010 zpřístupnil nezákonně získané americké dokumenty o válce v Iráku i Afghánistánu a zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010.

Clintonová, nebo Trump? Raději srážku s meteoritem

Agentura Reuters ve středu informovala o volebním průzkumu názorů osob mezi 18 a 35 lety. Z něj vyplývá, že mladí Američané jsou tak nespokojeni s nabídkou prezidentských kandidátů, že podstatná část z nich by raději nechala zeměkouli zničit meteoritem, než aby se do Bílého domu dostali Hillary Clintonová nebo Donald Trump.

Apokalyptickou zkázu by před zvolením demokratické kandidátky Clintonové preferovalo 34 procent dotázaných. V případě republikána Trumpa by zničení planety dalo přednost dokonce 53 mladých Američanů. Organizátoři ankety pro jistotu upozorňují, že odpovědi nejsou míněny úplně vážně. Procenta nespokojených nicméně nejspíš platí.

Čtyři z deseti dotázaných by raději přivítali, kdyby se Barack Obama jmenoval doživotním prezidentem, než aby Ameriku čekala budoucnost s Clintonovou nebo Trumpem v Bílém domě. Podle čtvrtiny mladých Američanů by bylo nejlépe, kdyby o hlavě státu rozhodl los.

Pokud by se přece jen mladí voliči měli rozhodnout mezi Clintonovou a Trumpem, bývalé první dámě by dalo hlas 54 procent, newyorskému miliardáři 21 procent oslovených. Exministryně zahraničí vede i v celostátních průzkumech, i když ne tak výrazně.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video