Typickým případem je osmiletá holčička z Los Angeles. Již v 18 měsících oznámila, že "je chlapeček" a nepřestala tento názor zastávat. Její rodiče byli nejprve v šoku. Nyní ale o svém dítěti mluví jako o chlapci a čekají na první známky puberty, aby se mohlo začít s léčbou.
Podle lékaře Normana Spacka, jenž se takovými pacienty zabývá, by rodiče měli vědět, že takové děti existují a že si zaslouží léčbu. "Pokud otevřete dveře, právě takové děti přijdou. Existují. Jsou v našich ordinacích," podotkl Spack.
Občasné přepínání do role jiného pohlaví je u malých dětí běžné, upozornila agentura AP. Tyto děti jsou ale podle ní jiné. Jsou si jisté, že se narodily ve špatném těle. Podle Spacka si tak nelze vystačit s běžnou psychiatrickou diagnózou "poruchy pohlavní identity". Výzkum prý naznačuje, že mozek takových dětí skutečně vykazuje znaky, jaké mívá opačné pohlaví.
Lékař odhaduje, že se to týká jednoho z 10 000 dětí.
"Pouhé" psychické problémy, či homosexualita?
Léčení dětí mladších 18 let ale podle americké dětské lékařky Margaret
Moonové vzbuzuje etické otázky a mělo by se podrobně přezkoumat. Některé děti prý mohou mít skutečně jenom psychické problémy. U jiných to zas může být homosexualita a mohou být k léčbě donuceny rodiči, pro něž je přijatelnější změna pohlaví než homosexuální potomek. "Nezvratná léčba příliš brzo je škodlivá," uvedla Moonová.
Odkryté témaPodle Spacka přispěly pokyny Endokrinologické společnosti a různá videa na stránkách YouTube ke zvýšení povědomí o časné změně pohlaví. V jedné bostonské nemocnici, kde působí, je tak nyní takových pacientů v průměru 19 ročně oproti čtyřem na konci 90. let minulého století. Celkem tu v letech 1998 až 2010 léčili 97 chlapců a dívek. Nejmladšímu byly čtyři roky. Takto mladým pacientům se dostává především odborné psychologické pomoci. |
Lékaři zabývající se takovými pacienty ale tvrdí, že škodlivé by naopak bylo neposkytnutí léčby. Děti se prý někdy uchylují k sebepoškozování, když se snaží změnit svou anatomii. Jiné zase čelí slovním i fyzickým útokům a jsou náchylné ke stresu, depresím a pokusům o sebevraždu.
Podle Spacka přitom tyto problémy díky léčbě obvykle ustoupí. Děti prý navíc snadněji přejdou do role druhého pohlaví a nemusí také podstupovat mnohem drastičtější léčbu v pozdějším věku.
Léčba nezačíná před pubertou
Podle pokynů americké Endokrinologické společnosti by se hormonální léčba při změně pohlaví neměla nasazovat před začátkem puberty. Po jejím začátku by se pak dětem do věku 16 let měly podávat léky blokující pubertu a pak samotné hormony pro změnu pohlaví. Celý proces by podle společnosti měli sledovat psychologové.
Kolem jedenáctého či dvanáctého roku věku pak obvykle v závislosti na fyzickém vývoji začnou děti dostávat léky brzdící rozvoj druhotných pohlavních znaků. Podávají se buď injekčně, nebo jako implantát do paže. Účinky léků je podle Spacka možné zvrátit.
Léčba dětem umožňuje emocionálně dozrát předtím, než se rozhodnou pro případnou trvalou změnu pohlaví. Z 97 Spackových pacientů se pro ni nakonec nerozhodl jeden.
