"Kopal pochopil, že je to jeho úžasná příležitost, a nabídl NASA, že jim pořídí pořádný fotografický atlas Měsíce," řekl Grygar.
Odkaz českého astronoma, který by se v neděli dožil 90 let, si připomenou jeho kolegové z celého světa, kteří se sejdou na mezinárodní konferenci v jeho rodné Litomyšli. Kopal měl podle Grygara vynikající matematické znalosti.
Američané pořádně nevěděli, kde mají na Měsíci přistát, protože tehdy byly jeho mapy pouze kreslené.
Kopal se proto domluvil s francouzskými přáteli, kteří měli observatoř v Pyrenejích. Ti mu pomohli pořídit snímky Měsíce, ze kterých atlas sestavil. Podle něj pak NASA vybírala místa pro přistání.
Prach na Vernův hrob
NASA Kopalovi věnovala špetku vesmírného prachu. On ji dovezl do Francie, kde ji nasypal na hrob oblíbeného spisovatele Julese Verna, vzpomíná jeho žák.
Už v Kopalových devíti letech se jeho rodiče odstěhovali do Prahy na Smíchov. On ale často jezdil do Litomyšle k dědečkovi, který v něm vzbudil zájem o přírodní vědy: brouky a zkameněliny.
Po jednom návratu od dědečka byl porovnat své nové sběratelské přírůstky se sbírkami Národního muzea. Domů se vracel pěšky, aby ušetřil korunu za tramvaj.
Cestou narazil na člověka, který právě za korunu nabízel pohled dalekohledem na sluneční skvrny. Neodolal a podíval se. "Byla to jeho první investice do astronomie, která se velice dobře zhodnotila," poznamenal Grygar.
Kopal, který promoval na Karlově Univerzitě, svou astronomickou kariéru začal pozorováním proměnných hvězd na petřínské Štefánikově hvězdárně. V roce 1936 využil příležitosti a účastnil se české expedice, která v Japonsku pozorovala zatmění Slunce.
Do zahraničí, nejprve do Anglie, odcestoval na stipendium. Během války pracoval ve středisku pro balistické dělostřelecké výpočty v Massachusetts. Po válce působil na Harvardské univerzitě a v Cambridgi.
Kromě mapování Měsíce pro NASA se proslavil především výzkumem těsných dvojhvězd. Napsal téměř 400 vědeckých prací. Česká astronomická společnost (ČAS) ho jmenovala svým čestným členem, Akademie věd ho poctila zlatou medailí a Univerzita Karlova stříbrnou (je to její nejvyšší ocenění).
Kopalovy ostatky jsou uloženy na pražském Slavíně, jeho vědecký archiv v Litomyšli a Astronomickém ústavu Univerzity Karlovy.
O jeho významu svědčí na devadesát osobností světové astronomie, které se zúčastní v Litomyšlí vědecké konference. Pietní vzpomínky u jeho hrobu na Vyšehradě se zúčastní i prezident Mezinárodní astronomické unie Ron Ekers, poznamenal Grygar.
