Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američany nasměroval na Měsíc český astronom

  15:27aktualizováno  15:27
Na přistání Američanů na Měsíci má svůj podíl český astronom Zdeněk Kopal. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír podle něj vybíral místo pro první přistání člověka na Měsíci. Tvrdí to Kopalův žák astrofyzik Jiří Grygar.

"Kopal pochopil, že je to jeho úžasná příležitost, a nabídl NASA, že jim pořídí pořádný fotografický atlas Měsíce," řekl Grygar.

Odkaz českého astronoma, který by se v neděli dožil 90 let, si připomenou jeho kolegové z celého světa, kteří se sejdou na mezinárodní konferenci v jeho rodné Litomyšli. Kopal měl podle Grygara vynikající matematické znalosti.

Američané pořádně nevěděli, kde mají na Měsíci přistát, protože tehdy byly jeho mapy pouze kreslené. 

Kopal se proto domluvil s francouzskými přáteli, kteří měli observatoř v Pyrenejích. Ti mu pomohli pořídit snímky Měsíce, ze kterých atlas sestavil. Podle něj pak NASA vybírala místa pro přistání.

Prach na Vernův hrob
NASA Kopalovi věnovala špetku vesmírného prachu. On ji dovezl do Francie, kde ji nasypal na hrob oblíbeného spisovatele Julese Verna, vzpomíná jeho žák.

Už v Kopalových devíti letech se jeho rodiče odstěhovali do Prahy na Smíchov. On ale často jezdil do Litomyšle k dědečkovi, který v něm vzbudil zájem o přírodní vědy: brouky a zkameněliny.

Po jednom návratu od dědečka byl porovnat své nové sběratelské přírůstky se sbírkami Národního muzea. Domů se vracel pěšky, aby ušetřil korunu za tramvaj.

Cestou narazil na člověka, který právě za korunu nabízel pohled dalekohledem na sluneční skvrny. Neodolal a podíval se. "Byla to jeho první investice do astronomie, která se velice dobře zhodnotila," poznamenal Grygar.

Kopal, který promoval na Karlově Univerzitě, svou astronomickou kariéru začal pozorováním proměnných hvězd na petřínské Štefánikově hvězdárně. V roce 1936 využil příležitosti a účastnil se české expedice, která v Japonsku pozorovala zatmění Slunce.

Do zahraničí, nejprve do Anglie, odcestoval na stipendium. Během války pracoval ve středisku pro balistické dělostřelecké výpočty v Massachusetts. Po válce působil na Harvardské univerzitě a v Cambridgi.

Kromě mapování Měsíce pro NASA se proslavil především výzkumem těsných dvojhvězd. Napsal téměř 400 vědeckých prací. Česká astronomická společnost (ČAS) ho jmenovala svým čestným členem, Akademie věd ho poctila zlatou medailí a Univerzita Karlova stříbrnou (je to její nejvyšší ocenění).

Kopalovy ostatky jsou uloženy na pražském Slavíně, jeho vědecký archiv v Litomyšli a Astronomickém ústavu Univerzity Karlovy.

O jeho významu svědčí na devadesát osobností světové astronomie, které se zúčastní v Litomyšlí vědecké konference. Pietní vzpomínky u jeho hrobu na Vyšehradě se zúčastní i prezident Mezinárodní astronomické unie Ron Ekers, poznamenal Grygar.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie uzavřela v Marseille místo, kde auto najelo do autobusových zastávek...
V Marseille naboural vůz do zastávek. Jeden člověk zemřel, řidiče zatkli

V jihofrancouzském městě Marseille naboural vůz do dvou autobusových zastávek ve dvou různých čtvrtích. Jedna žena při nárazu zemřela a jeden muž vyvázl se...  celý článek

V Číně se propadla silnice, hned do ní zahučel motorkář
VIDEO: Muž jel na skútru a koukal do mobilu, nevšiml si díry v silnici

Propast gigantických rozměrů na silnici v jihočínském městě Pej-chaj přehlédl muž na skútru, který se místo řízení věnoval svému telefonu. Do díry, která...  celý článek

Chorvatsko bojuje s rozsáhlými požáry
Pobřeží Chorvatska znovu sužují požáry, kvůli dýmu uzavřeli dálnici

Jadranské pobřeží Chorvatska sužuje nová vlna požárů. Postižena je zejména velká oblast mezi Zadarem a Šibenikem, ale i některé ostrovy jako Ugljan, Hvar a...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.