Archivní snímek z roku 2009. Fotku Sergeje Magnitského nese jeho matka Natalia

Archivní snímek z roku 2009. Fotku Sergeje Magnitského nese jeho matka Natalia | foto: AP

Američtí senátoři klepli přes prsty Putinovy pochopy, Moskva zuří

  • 76
Američtí senátoři téměř jednomyslně zrušili letitá omezení v obchodu s Ruskem, zároveň ale odhlasovali tzv. Magnitského zákon, který vystavuje sankcím ruské činitele odpovědné za porušování lidských práv. Nové právní úpravě, která Moskvu rozčílila, chybí už jen podpis prezidenta Baracka Obamy.

Senátoři odhlasovali zrušení takzvaného Jackson-Vanikova dodatku ze 70. let minulého století, který blokoval obchodní výměnu s Moskvou kvůli překážkám, jež tehdejší sovětské vedení kladlo do cesty židovské emigraci. Po rozpadu Sovětského svazu byl dodatek formalitou, a navíc po letošním srpnovém vstupu Ruska do Světové obchodní organizace (WTO) bránil americkým firmám ucházet se o zakázky na ruském trhu.

Poslanci se současně rozhodli spojit do jednoho zákona zrušení diskriminačního dodatku s přijetím Magnitského zákona, který nese jméno ruského právníka, jenž v roce 2009 za nevyjasněných okolností zemřel v ruském vězení. Podle jeho obhájců byl ubit k smrti za to, že odhalil rozsáhlou korupci na nejvyšších místech ruské státní správy. Magnitského zákon vystavuje sankcím představitele ruské justice a policie, kteří podle USA porušují lidská práva. Nebudou smět vstoupit na americkou půdu a jejich účty v tamních bankách budou zmrazeny.

Senát schválil zrušení Jackson-Vanikova dodatku a zároveň přijetí Magnitského zákona poměrem hlasů 92 ku čtyřem. Sněmovna reprezentantů minulý měsíc rozhodla poměrem hlasů 365 ku 43. Prezident Obama by měl zákon podepsat během několika příštích týdnů, podle amerických médií by nový právní předpis mohl nabýt účinnosti s novým rokem.

Rusko vstoupilo do WTO koncem srpna, a pokud by Jackson-Vanikův dodatek zůstal v platnosti, američtí podnikatelé by na ruském trhu byli výrazně znevýhodněni na úkor obchodníků z Evropy a z Číny. Hodnota amerického exportu do Ruska nyní dosahuje částky 11 miliard dolarů ročně a po odstranění dodatku by se mohla během pěti let až zdvojnásobit.

Jak zareaguje Kreml?

Bezprostřední reakce Moskvy na dnešní senátní hlasování byla podle očekávání tvrdá. Ministerstvo zahraničí na svém webu označilo přijetí Magnitského zákona za absurdní divadlo. "Nechceme odmítnout všechno pozitivní, co se v našich dvoustranných vztazích s vynaložením značného úsilí podařilo vytvořit. Je třeba ale vzít na vědomí, že zákon schválený Senátem velmi negativně poznamená perspektivy dvoustranné spolupráce. Odpovědnost pochopitelně zcela a úplně ponesou USA," uvádí se v prohlášení.

Šéf zahraničního výboru Státní dumy Alexej Puškov řekl, že i Rusko nyní může v reakci na Magnitského zákon omezit vjezd do země některým občanům USA a zmrazit jejich konta v ruských bankách a jejich zahraničních odbočkách. Ruská média ale už před schválením zákona podobné návrhy hodnotila se značnou rezervou. Újma způsobená Spojeným státům symetrickou odvetou Kremlu by byla nesrovnatelná s dopadem, který může mít schválení Magnitského zákona na Rusko.

Podle ruského ekonoma Sergeje Aleksašenka je v daném případě nutné rozlišovat zájmy Ruska a jednotlivých ruských činitelů. Přijetí amerického zákona je celkově pro Rusko výhodné, protože odstranění diskriminačního dodatku prospěje ruské ekonomice. "Ruské úřady možná vydají ostrá prohlášení kvůli Magnitského zákonu, ale nikdy se kvůli němu neuchýlí ke zhoršení rusko-amerických vztahů," řekl Aleksašenko rozhlasové stanici Echo Moskvy.

Bílým dům dnes v reakci na hlasování Senátu označil zrušení Jackson-Vanikova dodatku za "historické", protože přiblížilo Spojené státy ke stavu, kdy se obchod s Ruskem bude řídit zásadami WTO. "Americké podniky budou mít širší přístup na rostoucí ruský trh stejně, jako ho mají jejich konkurenti," řekl Obamův poradce Ronald Kirk.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video