Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američtí senátoři klepli přes prsty Putinovy pochopy, Moskva zuří

  20:34aktualizováno  20:34
Američtí senátoři téměř jednomyslně zrušili letitá omezení v obchodu s Ruskem, zároveň ale odhlasovali tzv. Magnitského zákon, který vystavuje sankcím ruské činitele odpovědné za porušování lidských práv. Nové právní úpravě, která Moskvu rozčílila, chybí už jen podpis prezidenta Baracka Obamy.

Archivní snímek z roku 2009. Fotku Sergeje Magnitského nese jeho matka Natalia | foto: AP

Senátoři odhlasovali zrušení takzvaného Jackson-Vanikova dodatku ze 70. let minulého století, který blokoval obchodní výměnu s Moskvou kvůli překážkám, jež tehdejší sovětské vedení kladlo do cesty židovské emigraci. Po rozpadu Sovětského svazu byl dodatek formalitou, a navíc po letošním srpnovém vstupu Ruska do Světové obchodní organizace (WTO) bránil americkým firmám ucházet se o zakázky na ruském trhu.

Poslanci se současně rozhodli spojit do jednoho zákona zrušení diskriminačního dodatku s přijetím Magnitského zákona, který nese jméno ruského právníka, jenž v roce 2009 za nevyjasněných okolností zemřel v ruském vězení. Podle jeho obhájců byl ubit k smrti za to, že odhalil rozsáhlou korupci na nejvyšších místech ruské státní správy. Magnitského zákon vystavuje sankcím představitele ruské justice a policie, kteří podle USA porušují lidská práva. Nebudou smět vstoupit na americkou půdu a jejich účty v tamních bankách budou zmrazeny.

Senát schválil zrušení Jackson-Vanikova dodatku a zároveň přijetí Magnitského zákona poměrem hlasů 92 ku čtyřem. Sněmovna reprezentantů minulý měsíc rozhodla poměrem hlasů 365 ku 43. Prezident Obama by měl zákon podepsat během několika příštích týdnů, podle amerických médií by nový právní předpis mohl nabýt účinnosti s novým rokem.

Rusko vstoupilo do WTO koncem srpna, a pokud by Jackson-Vanikův dodatek zůstal v platnosti, američtí podnikatelé by na ruském trhu byli výrazně znevýhodněni na úkor obchodníků z Evropy a z Číny. Hodnota amerického exportu do Ruska nyní dosahuje částky 11 miliard dolarů ročně a po odstranění dodatku by se mohla během pěti let až zdvojnásobit.

Jak zareaguje Kreml?

Bezprostřední reakce Moskvy na dnešní senátní hlasování byla podle očekávání tvrdá. Ministerstvo zahraničí na svém webu označilo přijetí Magnitského zákona za absurdní divadlo. "Nechceme odmítnout všechno pozitivní, co se v našich dvoustranných vztazích s vynaložením značného úsilí podařilo vytvořit. Je třeba ale vzít na vědomí, že zákon schválený Senátem velmi negativně poznamená perspektivy dvoustranné spolupráce. Odpovědnost pochopitelně zcela a úplně ponesou USA," uvádí se v prohlášení.

Šéf zahraničního výboru Státní dumy Alexej Puškov řekl, že i Rusko nyní může v reakci na Magnitského zákon omezit vjezd do země některým občanům USA a zmrazit jejich konta v ruských bankách a jejich zahraničních odbočkách. Ruská média ale už před schválením zákona podobné návrhy hodnotila se značnou rezervou. Újma způsobená Spojeným státům symetrickou odvetou Kremlu by byla nesrovnatelná s dopadem, který může mít schválení Magnitského zákona na Rusko.

Podle ruského ekonoma Sergeje Aleksašenka je v daném případě nutné rozlišovat zájmy Ruska a jednotlivých ruských činitelů. Přijetí amerického zákona je celkově pro Rusko výhodné, protože odstranění diskriminačního dodatku prospěje ruské ekonomice. "Ruské úřady možná vydají ostrá prohlášení kvůli Magnitského zákonu, ale nikdy se kvůli němu neuchýlí ke zhoršení rusko-amerických vztahů," řekl Aleksašenko rozhlasové stanici Echo Moskvy.

Bílým dům dnes v reakci na hlasování Senátu označil zrušení Jackson-Vanikova dodatku za "historické", protože přiblížilo Spojené státy ke stavu, kdy se obchod s Ruskem bude řídit zásadami WTO. "Americké podniky budou mít širší přístup na rostoucí ruský trh stejně, jako ho mají jejich konkurenti," řekl Obamův poradce Ronald Kirk.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko
Slovenská policie zadržela exministra Ruska, měl si objednat vraždu

Slovenská policie zadržela bývalého spolumajitele soukromé televize Markíza a exministra hospodářství Pavola Ruska. Podezírá ho, že si před 20 lety v podsvětí...  celý článek

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

Americký bombardér B-52 během nízkého průletu nad dráhou mošnovského letiště
Americké bombardéry mají mít stálou pohotovost jako za studené války

Americké letectvo se kvůli napětí se Severní Koreou chystá na možnost, že strategické bombardéry B-52 budou stejně jako v dobách studené války v neustálé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.