Letecká základna v Thule, ztracená v nehostinných polárních končinách, měla strategický význam. Stavěla se tajně v roce 1951, práce trvaly 104 dnů.
Pentagon se v časech studené války chystal na případný jaderný útok tehdejšího Sovětského svazu proti Spojeným státům. Od roku 1960 bombardéry vyzbrojené jadernými hlavicemi neustále kroužily nad Grónskem a byly připraveny na odvetnou cestu do Ruska.
Jedna z těchto misí B-52 skončila 21. ledna 1968 špatně - letoun se zřejmě kvůli poruše zřítil. Následovala pátrací akce, do níž se zapojily stovky vojáků i civilistů. Prohledali tisíce kousků letounu rozmetaných po ledovém zálivu. Při pátrání posbírali dvě miliardy litrů ledu, který často obsahoval radioaktivní látky, uvedl server BBC.
Čtvrtá bomba nikde
Dobová armádní zpráva hovoří o tom, že vybuchly některé součásti systému bomb, exploze se ale nedotkla samotného jaderného zařízení. Pentagon uvedl, že byly zničeny všechny čtyři jaderné hlavice, které měl letoun na palubě.
BBC ale zjistila něco jiného v dokumentech, odtajněných na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Vyplývá z nich, že vyšetřovatelé dali dohromady části zařízení, které odpovídaly třem bombám. Po čtvrté není ani památky.
Přitom krátce po začátku vyšetřování se objevila ve spisu zpráva, že na znovu zmrzlém ledu byla v jednom místě viditelná černá skvrna a kolem otisky padáku, s jejichž pomocí se bomby shazují. "Lze uvažovat o něčem, co se táním propadlo ledem," cituje server armádní zprávu.
Vojáci nasadili do pátrání i ponorku, ani ta ale nic nenašla. Američtí odborníci nakonec usoudili, že radioaktivita se v tak ohromném množství vody rozpustila a že žádné nebezpečí nehrozí.
Utajená operace
Skutečný důvod pátracích manévrů se dánská vláda nedozvěděla. V následujícím dokumentu armády USA z června 1968 se píše: "Skutečnost, že součástí této akce je hledání rakety nebo její části, je považována za důvěrnou v režimu NOFORN."
Poslední slovo je anglická zkratka, která v překladu znamená přibližně "nezveřejnitelné cizím státům".
USA ani Dánsko se ke zprávě BBC zatím nevyjádřily. Grónsko je součástí Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech. V kompetenci Dánska zůstala zahraniční politika, obrana a spravedlnost. Žije zde kolem šedesáti tisíc obyvatel.
Základna v Thule patří do systému včasného varování, který umí radarem sledovat nepřátelskou balistickou střelu a předpovědět směr jejího letu. Podobná zařízení armády USA jsou například na Aljašce, v Kalifornii nebo ve Velké Británii. Spojené státy vedou jednání o stavbě radarové základy také v Česku.
