Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA zavřou 15 základen v Evropě, na kontinent vyšlou moderní stíhačky

  20:57aktualizováno  20:57
Od téhle rošády si Pentagon slibuje úsporu až půl miliardy dolarů ročně. V rámci rozsáhlé reorganizace amerických sil na evropském kontinentě Spojené státy uzavřou 15 základen a zařízení po celé Evropě. Obavy z určitého „vyklízení pozic“ má vyvážit rozmístění modernější techniky včetně stíhaček F-35.

Letoun F-35 Lightning II | foto: JSF program

Británie, Německo, Belgie, Nizozemsko, Itálie a Portugalsko. Tady všude se bude podle plánů amerického ministerstva obrany zavírat a redukovat. Hlavní cíl je jasný - úspory. A nemalé.

Pentagon počítá s tím, že by uzavřením a redukcí svých vojenských základen a zařízení měl ročně ušetřit až půl miliardy dolarů, tedy v přepočtu bezmála 12 miliard korun.

Americké síly v Evropě

V dobách studené války bylo v Evropě rozmístěno až 400 tisíc amerických vojáků sloužících jako masivní odstrašující síla proti Sovětskému svazu. V současnosti Spojené státy udržují na evropském kontinentě zhruba 70 tisíc vojáků a dalších 20 tisíc civilních zaměstnanců. Po chystaném stěhování a reorganizaci by měl počet poklesnout na hranici zhruba 67 tisíc vojáků.

Zdroj: EUCOM

„Pomůže to maximalizovat naše vojenské kapacity v Evropě a přispět k posílení našich důležitých evropských partnerství. Budeme moci co nejlépe podporovat naše spojence a partnery NATO v regionu,“ řekl americký ministr obrany Chuck Hagel.

Většina techniky, vojáků i civilních zaměstnanců se totiž přesune na jiné evropské základny. Plánované slučování základen a zařízení podle Hagela potrvá několik let a v jeho důsledku se sníží i celkový počet amerických vojáků v Evropě. Počet jednotek v Německu a Itálii se nicméně zvedne.

„Vím, že to bude mít za následek snížení počtu pracovních míst na některých místech v hostitelských zemích. Cením si obrovské podpory, kterou nám poskytovaly po celá desetiletí,“ dodal Hagel.

Místo vojáků moderní stíhačky

Asi nejmarkantnější změny chystá Pentagon v Británii. Uzavřena a předána zpět má být jedna z nejvýznamnějších amerických základen Mildenhall.

Právě odsud startují létající tankery pro doplňování paliva za letu, ale také speciální síly s desítkou konvertoplánů CV-22 Osprey a stejným počtem speciálních taktických strojů MC-130J. Zhruba 3 200 tamějších vojáků se i s technikou přesune do německého Spangdahlemu.

Uzavřou se i další základny RAF Alconbury a Molesworth, jejich členové a vybavení se přesune na další základnu RAF Croughton.

Kompenzací za stěhování má být do roku 2020 umístění dvou amerických perutí nejmodernějších stíhaček F-35 na základnu RAF Lakenheath a příchod víc jak tisícovky vojáků, kteří se budou o stroje starat.

Stěhování a stěhování

Nejdelší seznam změn plánuje Pentagon v Německu, kde chce zavřít nebo sloučit řadu kasáren, administrativních, technických a obslužných center roztříštěných po celé zemi. Do Itálie se zase právě z Německa přestěhuje jednotka vzdušné kontroly. Z portugalské základny Lajes Field na Azorských ostrovech se stáhnou až dvě třetiny personálu, tedy zhruba 500 vojáků a civilistů,

Podle vrchního velitele amerických sil v Evropě Philipa Breedlova mají takové akce především přizpůsobit provozní infrastrukturu skutečným vojenským potřebám a rozmístěným jednotkám. A to i vzhledem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí a technologickému pokroku.

Armáda se vrací do Evropy, velení chce tanky a obrněnce navíc

„Musíme hledat větší účinnost, pokud jde o naší přítomnost v Evropě a zaměřit naše zdroje tam, kde mohou mít největší dopad,“ konstatoval Breedlove.

Ujistil však, že reorganizace se nijak nedotýká rotace amerických jednotek rozmístěných na východní hranici NATO kvůli současné politice Ruska a loňské anexi ukrajinského Krymu.

V Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku se po několika měsících v rámci celé série cvičení střídá na 800 amerických vojáků, kteří mají demonstrovat záruky, že Spojené státy budou své spojence v případě ohrožení bránit. Tyto jednotky chce americké velení naopak posílit a poslat k nim do Evropy asi stovku tanků a obrněnců.

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.