Iowa zahajuje prezidentské volby už 36 let. Právě tady, v "kukuřičném" státě na americkém Středozápadě, se poprvé ukazuje, jak na tom jednotliví uchazeči o Bílý dům opravdu jsou. Porážka v Iowě může vzít vítr z plachet favoritům, vítězství naopak katapultovat zdánlivé outsidery. To je známá věc.
Iowané si prý vlastní "volební" důležitost dobře uvědomují. "Volby se tu berou opravdu vážně. Zdejší lidé se chtějí s kandidáty osobně setkávat, chtějí se o nich něco dozvědět, aby se pak správně rozhodli," cituje agentura Reuters místního obchodníka Ricka Rawsona.
A kandidáti jim toto přání plní. Jezdí z mítinku na mítink, tisknou ruce, rozdávají úsměvy, konverzují. Vědí, že pro úspěch je klíčová volební účast - a ta paradoxně bývá poměrně nízká, zpravidla méně než desetiprocentní. "Hlavně přijďte," vyzývají proto voliče.
Letos se čeká, že na shromáždění přijde dohromady něco přes 200 tisíc lidí - kolem 90 tisíc republikánů a 120 tisíc demokratů. Ti první se sejdou (v tělocvičnách, školních knihovnách, klubovnách a tak dále), podiskutují o důležitých tématech, vyberou kandidáta (vyhraje ten, kdo dostane nejvíc hlasů) a půjdou domů.
Demokraté to mají složitější. Sejdou se - dejme tomu ve zmiňované knihovně - a podporu svému favoritovi vyjádří tak, že se prostě postaví do příslušného rohu, posadí k příslušnému stolu a tak podobně. Zkrátka vytvoří skupinku.
Do druhého kola postupují jen ti kandidáti, pro něž se vyjádří více než patnáct procent přítomných. Načež přichází vyjednávání - stoupenci kandidátů, kteří v prvním kole uspěli, se vydají mezi voliče těch neúspěšných, a snaží se je přesvědčit, aby se přidali na jejich stranu.
Jiní lidé, stejná témata
Iowa má necelé tři miliony obyvatel. Co do demografických statistik rozhodně není v USA reprezentativním "vzorkem". Třiadevadesát procent obyvatel je bílých (v celých USA jen 74), dvě procenta jsou Afroameričané (celonárodně 12 procent). Iowa má také vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí a průměrný věk je v porovnání s celými Spojenými státy o něco vyšší.
Proč by tedy zrovna Iowa měla být v prezidentských volbách tak důležitá? ptají se kritici. Ale z druhé strany se ozývá: Proč ne? Vždyť zdejší obyvatele - i když se demograficky trochu odlišují - zajímají stejná témata jako ostatní. Letos konkrétně válka v Iráku, domácí ekonomika, reforma zdravotnictví, imigrace...
Navíc kdyby primárky začínaly třeba na Floridě či v Kalifornii, které jsou co do populace mnohem početnější, stálo by to obrovské množství peněz a osobní kontakt mezi kandidáty a voliči by v takové míře nebyl možný, připomíná republikán z iowské volební komise Steve Roberts.
Bez jasných favoritů
Velký den Iowy je už dnes. Voliči se začnou scházet večer amerického času. Podle posledních průzkumů nemá klání jasné favority. Výsledky, které budou známé v pátek nad ránem SEČ, zřejmě nejvíce ovlivní dosud nerozhodnutí voliči. Průzkumy hovoří o více než třetině váhajících demokratů a o skoro polovině republikánů.
Podle různých průzkumů se ve vedení mezi demokraty střídají newyorská senátorka a bývalá první dáma USA Hillary Clintonová a senátor za Illinois Barack Obama. Na třetím místě se jen s malým odstupem objevuje bývalý senátor za Severní Karolínu a neúspěšný kandidát na viceprezidenta z roku 2004 John Edwards.
V republikánských řadách dávají průzkumy největší šance na úspěch bývalému guvernérovi Arkansasu a někdejšímu baptistickému pastorovi Mikeovi Huckabeemu a bývalému guvernérovi Massachusetts Mittu Romneymu.
Daleko za nimi stojí jako třetí a čtvrtý v pořadí senátor za Arizonu John McCain a bývalý senátor za Tennessee Fred Thomson. Teprve po nich následuje někdejší newyorský starosta Rudolph Giuliani, který nicméně v celonárodních průzkumech republikánských preferencí zaujímá dlouhodobě první místo.
