Nálože způsobující mohutnou přílivovou vlnu, která by zničila města ležící na pobřeží, byly alternativou jaderné bomby. Přísně tajná operace byla označena Project Seal (Projekt tuleň) a zahrnovala testovací exploze zhruba 3 700 pum.
Vynálezy zkázy |
"Kdyby atomová bomba nepřinesla takové výsledky, jaké přinesla, mohli jsme místo toho zaplavovat lidi tsunami," řekl agentuře AFP novozélandský spisovatel a filmař Ray Waru, který podrobnosti o testech nalezl ve volně přístupných novozélandských vojenských archivech.
Podle Warua byl projekt zahájen v červnu 1944 poté, co důstojník amerického námořnictva E. A. Gibson upozornil, že výbuchy určené k odstranění korálových útesů kolem tichomořských ostrovů vyprodukovaly obrovské, potenciálně ničivé vlny. Testy se uskutečnily ve vodách nedaleko souostroví Nová Kaledonie a později u novozélandského města Auckland.
První zkoušky přinesly údajně pozitivní výsledky, ale počátkem roku 1945 byl projekt pozastaven. Experti dospěli k názoru, že jednotlivé exploze nejsou dostatečně silné a že k vytvoření skutečně ničivého tsunami by bylo zapotřebí dvou milionů kilogramů výbušnin položených v řadě asi osm kilometrů od břehu.
"Je to udivující. Již fakt, že někdo mohl přijít s nápadem vyvinout zbraň hromadného ničení založenou na tsunami... a pak to, že ji Nový Zéland podle všeho úspěšně vyvinul do té míry, že mohla skutečně fungovat," konstatoval Waru. "Kdyby se to objevilo v nějaké bondovce, bylo by to považováno za výplod fantazie, ale byla to skutečná věc," dodal.
