Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané ve věznici Abú Ghrajb mučili zajatce. Teď je tam holič i tělocvična

  10:47aktualizováno  10:47
Irácká věznice, v níž Američané ponižovali zajatce, prošla obnovou. Symbol dostal nový nátěr a také nové jméno. Z Abú Ghrajbu je teď oficiálně Centrální bagdádská věznice. Vězni mohou využívat služeb holiče, na děti návštěvníků čeká hřiště.

Irácká vláda tvrdí, že od nynějška už nebude za mřížemi věznice Abú Ghrajb docházet k týrání. Areál má také nové jméno: Centrální bagdádská věznice. | foto: Reuters

Provoz v tomto vězeňském komplexu, v dobách krutovlády Saddáma Husajna jedné z hlavních iráckých mučíren, byl obnoven v sobotu.

Ale nejde jen o nátěr přes zaschlou krev ze saddámovských časů. Je tu další, mnohem známější stín nad tímto areálem. Snaží se ho rozptýlit nové umělé květiny, upravené trávníky s pingpongovými stoly a lesknoucí se chodby.

Ten stín se tu vznáší od roku 2004, kdy už diktátor dávno padl, věznice se naplnila zajatci a o dozor se začali starat američtí vojáci.

Fotky, které rozdmýchaly zášť

Abú Ghrajb se tehdy stal symbolem toho nejhoršího, co s sebou přinesla spojenecká invaze z roku 2003. Tu totiž nepřivítali všichni Iráčané s nadšením.

Věznice Abú Ghrajb

Někteří z těch, kteří začali brát zbraně do svých rukou, skončili za zdejšími mřížemi. Jenže chování nových bachařů v amerických uniformách začalo být na hony vzdálené ideálům o svobodě, demokracii a lidských právech, jimiž se USA zaštiťovaly.

Svlékali vězně a nutili lehat si jeden přes druhého, na hlavu jim dávali kápě, vodili je na vodítkách, vydrážděné psy nechávali štěkat těsně u jejich obličejů. Na hlavy jim nasazovali dámské kalhotky potřísněné menstruační krví.

DOZORCI Z ABÚ GHRAJBu PŘED SOUDEM

Trýznitelka z Abú Ghrajbu půjde na tři roky do vězení

Vyvolalo to odpor vůči USA po celé zeměkouli. A stalo se to živnou půdou pro rozšíření protiamerického povstání, jež zanedlouho přerostlo v sektářské násilí, v jehož důsledku se z Iráku bez přílišné nadsázky stalo peklo na zemi.

Až o tři roky později se Američanům podařilo změnit strategii a Irák dostat zpět pod kontrolu. Jenomže mezitím zahynuly tisíce jejich vojáků a možná statisíce obyvatel.

Věznice Abú Ghrajb

Provoz ve věznici skončil v roce 2006, od té doby byla prázdná. Nyní, po zásadním uklidnění násilností, ji opravila irácká vláda.

Za porušování zákonů bylo mezitím v USA odsouzeno jedenáct amerických vojáků, zejména těch zachycených na fotografiích.

"Tady byla spáchána zvěrstva. Cítili jsme, že je naší povinností věznici rehabilitovat," prohlásil podle agentury AP Muhammad al-Zajdí, pověřenec irácké vlády. "Je to teď spíše letovisko než věznice. Ale prvním krokem byla změna jména."

Mučení ve věznice Abú Ghrajb

Fotografie odhalují kruté zacházení dozorců s iráckými vězni.

Irácká vláda na rekonstrukci areálu dala milion dolarů. A to proto, jak její představitelé tvrdí, aby ukázala, že chce v budoucnu dodržovat všechny mezinárodní standardy ohledně toho, jak nakládat s vězni.

MUČENÍ V IRÁCKÉ VĚZNICI

Video odhalilo další hrůzy ve věznici Abú Ghrajb

Lidskoprávní organizace už léta tvrdí, že vězni v Iráku žijí ve stísněných podmínkách. Prominentní organizace Human Rights Watch dokonce v prosinci napsala, že týrání a bití dosáhlo v iráckých věznicích takových rozměrů, že jeví známky "kontinuity“ se Saddámovou érou.

Tělocvična, mešita, počítače

Za novými mřížemi se nyní už nachází 400 vězňů, vesměs odsouzených za vraždy nebo krádeže. Celkem jich tu má být na patnáct tisíc. Za Saddáma se tu tísnilo na šedesát tisíc odsouzenců, mezi nimi mnoho jeho politických odpůrců.

Mučení ve věznice Abú Ghrajb

Americká vojačka Lynndie Englandová ponižuje jednoho z vězňů.

Novináři mohli vidět tělocvičnu, mešitu, holičství, hřiště pro děti návštěvníků, knihovnu s počítači. A na důkaz, že to vše není jen Potěmkinova vesnice, oznámil náměstek ministra spravedlnosti Busho Ibrahim, že brzy začne stavba nové velké věznice severně od hlavního města.

HROZNÁ MINULOST

Vězeňský areál se nachází západně od Bagdádu. Režim Saddáma Husajna tu věznil šíity, Kurdy a jiné své politické odpůrce. Mučení, například rozpálenými žehličkami, tu bylo na denním pořádku.

Spojenecké invazi v roce 2003 předcházela všeobecná amnestie, kterou nařídil Saddám. Takže novými vězni se poté, co komplex obsadila americká armáda, stali povstalci a osoby podezřelé z terorismu.

V roce 2004 se objevily fotografie, které si pořizovali američtí dozorci. Jsou na nich znázorněny nechutné scény ponižování a týrání. Dozorci vězně krutě bili a močili na ně. Více než deset z nich bylo později v USA odsouzeno.

Američané věznici předali irácké vládě před třemi lety. Po rekonstrukci tam jsou opět vězni. - o zavření věznice si přečtěte zde







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.