Spojené státy přistoupily k sankcí vůči komunistické Kubánské republice v roce 1963, tedy krátce po nástupu Fidela Castra k moci a přerodu země v satelit Sovětského svazu. V současné době usiluje prezident Castro o zrušení všech omezení, která ovlivňují ekonomické i politické aktivity na Kubě.
Kubánské vedení však nejnovější krok USA považuje spíše za utužení embarga. "Zákon v sobě obsahuje mnoho doplňků, které jsou pro naší republiku ponižující," prohlásil prezident Castro. "A přesto Američané předstírají, že je to historický moment."
Také americký prezident Bill Clinton vyjádřil své pochybnosti, zda nová legislativa nějak výrazně ovlivní ekonomické sankce vůči Kubě. Zákaz finanční podpory ze strany americké vlády a amerických bank totiž představuje značné omezení vývozních možností, protož kubáská ekonomika potřebuje dotovat téměř 80 procent dovážených potravin.
O uvolnění obchodního režimu s Kubou již delší dobu usilují především američtí farmáři, kteří spatřují v kubánských trzích ideální odbytiště svých přebytků. Proti zákonu se naopak staví Republikánská strana, která jakékoli odstraňování sankcí vůči Kubě ze zásady odmítá.
Castro osobně vedl protesty v Havaně
V kubánské metropoli Havaně odsoudil schválení zákona dav 800 000 demonstrantů, který ve středu pod vedením samotného Fidela Castra prošel městem až k zastupitelství Spojených států. Prezident vyměnil své tradiční vojenské boty za tenisky a svou přítomností strhl pozornost všech státních sdělovacích prostředků.
Protestní akci uspořádala Komunistická strana Kuby a většina lidí nesla symboly kubánského boje za nezávislot. Pochod zcela ochromil provoz v centru Havany, mnohá pracoviště a školy zůstaly zavřeny a účastníky z předměstí svážely do centra zvláštní autobusy. Mezi skandovanými hesly se nejčastěji objevovaly "Pryč s blokádou" a "Ať žije revoluce". Vládní místa zároveň prohlásila, že v USA nekoupí ani gram aspirínu či rýže.
