Bojovník Talibanu v Afghánistánu

Bojovník Talibanu v Afghánistánu | foto: AP

Američané tajně vyjednávají s Talibanem, popohánějí mír pod Hindúkušem

  • 143
Američané se v posledních měsících nejméně třikrát tajně sešli s předáky Talibanu. Červencový termín začátku stahování amerických jednotek z Afghánistánu se blíží a Washington potřebuje pokroky. Jenže výsledky válečné diplomacie pod Hindúkušem zůstávají značně nejisté.

Podle deníku The Washington Post se tři utajované schůzky uskutečnily v Kataru a Německu. Berlín je hlavním zprostředkovatelem citlivých jednání.

Prestižní německý magazín Der Spiegel napsal, že není zřejmé, kde přesně se rozhovory uskutečnily, ale je jisté, že se diplomaté sešli na podzim, na přelomu roku a naposledy na začátku května. Právě poslední schůzka se měla uskutečnit u našich západních sousedů.

Jasno je také v tom, kdo se jednání na utajovaném místě zúčastnil. Za Američany byli na setkání zástupci CIA a také nižší diplomaté z amerického ministerstva zahraničí. Americká diplomacie tím chtěla na oko snížit důležitost Talibanu jako vyjednávacího partnera.

Situace v Afghánistánu

V Afghánistánu je v současnosti 140 tisíc vojáků. Země NATO se pod ekonomickým i politickým tlakem na domácí půdě shodly, že všechny bojové jednotky stáhnou do konce roku 2014. Do té doby by spojenci měli naverbovat a vycvičit tolik vojáků a policistů, aby se mohli sami postarat o bezpečnost své země. Barack Obama oznámil, že stahování amerických vojáků, kteří tvoří asi dvě třetiny všech sil v Afghánistánu, začne letos v červenci. Podlehl mimo jiné ekonomickým argumentům. Válka stojí americkou kasu 10 miliard dolarů měsíčně.

Zdroj: The Washington Post

Za povstalce na jednání letadlem tajných služeb nejspíš dorazil Taíb Agha. Tento vlivný třicátník byl vedoucím úřadu šéfa Talibanu mully Muhammada Umara, když ještě jeho šéf působil jako takzvaný emír Afghánistánu. Dnes vystupuje jako Umarův osobní mluvčí a za svého bosse i vyjednává (více o šéfovi Talibanu čtěte zde).

Američané zasedli ke stolu se správnými lidmi

To podle expertů naznačuje, že rozhovory, o kterých věděla jen hrstka lidí z německé diplomacie i kancléřství, mají patřičnou úroveň. "Američané mluví se správnými lidmi, takzvanou Kvétskou šurou, která je nejdůležitějším okruhem vůdců v pevně organizovaném militantním hnutí," uvedl analytik Thomas Ruttig.

Podle zdrojů blízkých jednání se debaty točí kolem toho, jak zajistit bezpečí a stabilitu po odchodu západních jednotek ze země. Američané se také snaží vyjednat, aby v zemi mohli mít stálé vojenské základny, což Taliban striktně odmítá. Zdroje blízké jednání naznačují, že rozhovory dávají důvod k opatrnému optimismu, ale nic víc. Obě strany totiž přicházejí s tvrdými podmínkami, které se budou jen těžko plnit.

Američané slevili, Taliban chce vězně z Guantánama

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová podle CNN už naznačila ústupek. Zatímco dříve bylo okamžité složení zbraní, uznání afghánské ústavy a přerušení styků s al-Káidou podmínkou pro samotný začátek jednání s Talibanem, dnes by měly být stejné věci nezbytným výsledkem mírových rozhovorů.

Vůdce Talibanu mulla Muhammad Umar na jedné z mála fotografií

Zástupce šéfa Talibanu v Pákistánu Waliur Rehman

List plný požadavků přinesli na jednání i zástupci Talibanu. Žádají propuštění dvaceti vězňů z Guantánama, osm z nich považují Američané za obzvlášť cenné, dva míří před vojenské soudy. Talibanci také tlačí na stažení všech cizích vojsk z Afghánistánu a usilují o garance, že Taliban bude hrát významnou roli v afghánské vládě.

Bojovník Talibanu

V současnosti se odhaduje, že je v Afghánistánu mezi 25 a 36 tisíci bojovníků Talibanu. Podle The Times jich asi 900 velí. Důvody, proč se vydali na stezku džihádu, jsou různé. Někteří jsou zapřísáhlí bojovníci globální svaté války, jiní bojují jen na místní úrovni proti vládním činitelům, pro další je to způsob života a obživy a někteří už jen nostalgicky vzpomínají, jak mezi lety 1996 a 2001 krutě vládli celému Afghánistánu a rádi by vládu zase uzmuli.

Taliban by si také rád zřídil svoji oficiální kancelář. Otázkou ale zůstává, kde by měla sídlit a jaký by měl být její status. Podle odborníků bude mít na výsledek jednání vliv také to, v jaké kondici se partneři v této fázi afghánského tažení nacházejí.

Talibanu zbývá tvrdé jádro s pevnou morálkou

Taliban je podle některých zdrojů k vyjednávání náchylnější, protože v poslední době ztratil na bojištích ztratil mnoho válečníků. Zdroje z tajných služeb zase míní, že výměna velitelů v Afghánistánu znervóznila pákistánské vedení Talibanu, které se obává, že ztratí vliv na své bojovníky a je tudíž k rozhovorům svolnější.

Spiegel ale upozorňuje, že i přes velké ztráty zůstává morálka Talibanu na vysoké úrovni a válečníci se v žádném případě neklidí z cesty. Nový elán jim do žil vlilo například stažení Američanů z údolí Pech na východě země. Povzbudil je také útěk stovek vězněných talibanců z věznice v Kandaháru (více čtěte zde).

Radikály sice zasáhla smrt Usámy bin Ládina, podle britského listu The Times od té doby zbíhá od Talibanu více lidí, ale tvrdé jádro zůstává. Velký otazník se také vznáší nad tím, za koho vlastně vyjednavači hovoří. V Afghánistánu útočí mnoho místních militantních skupin, které nepodléhají žádnému velení.

Kdo jsou šéfové Talibanu

Osnují krvavý teror a drží Západ v šachu

Pochybným vyjednavačem je i náboženský fanatik mulla Umar a lidé kolem něj. Za deset let jedinkrát neprojevil sebemenší vůli ke kompromisu, kvůli ochraně bin Ládina se nezdráhal pohřbít svůj režim a předchozí dohody s Talibanem, ať už to bylo ve Vazíristánu nebo v údolí Svát, vždy skončily fiaskem.

Rozhovory může zhatit i to, že hlavní hráči zapomínají na další afghánské etnické skupiny. A experti varují také před tím, že zákulisní rozhovory mohou podkopat důvěru v křehkou afghánskou demokracii už na samém začátku. 

Obamu tlačí čas i veřejné mínění

Největším nepřítelem Obamovy administrativy je zase čas a veřejné mínění. Válka v Afghánistánu má rekordně nízkou podporu a v prosinci si podle CNN šedesát procent Američanů myslelo, že pod Hindúkušem nemá smysl bojovat. Drtivá většina obyvatel Spojených států by při tom vojáky stáhla, jak jen to bude možné.

Zbytečné průtahy se americké administrativě budou vysvětlovat ještě hůře ve chvíli, kdy je mrtvý Usáma bin Ládin, který byl důvodem, proč Američané do Afghánistánu před téměř deseti lety vtrhli. Barack Obama by národu v červenci při příležitosti stahování prvních vojsk z Afghánistánu rád říkal dobré zprávy.

I kdyby ale jednání z jakéhokoli důvodu zkrachovala, mohou přinést pozitiva. Strhnou z Talibanu masku jednoty a z organizace, která se vždy morálně zaštiťovala svatou válkou, učiní hnutí, které je ochotné pošpinit své ruce prachobyčejnými zákulisními politickými dohodami. To všechno může afghánskou ságu předčasně ukončit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video