Čtyřdenní cestu podnikli guvernér z Nového Mexika a demokratický kandidát na prezidenta Bill Richardson a Bushův bývalý ministr pro záležitosti veteránů Anthony J. Principi.
Formálně jeli do Pchjongjangu, aby vyzvedli ostatky amerických vojáků z korejské války. Hlavním tématem se ale stal korejský jaderný program a zastavení reaktoru v Jongbjonu.
Korejská strana už dříve prohlásila, že zařízení neuzavře, dokud neuvidí peníze, které jí Američané zmrazili v macajské Banko Delta Asia. Američané slíbili, že 25 milionů dolarů uvolní. Třicetidenní lhůta, ve které tak měli učinit, však už vypršela.
Zpoždění je ale oboustranné. Hlavní korejský vyjednavač Kim Kje-kwan oznámil, že ani Pchjongjang nestihne Jongbjon uzavřít. Od Rady bezpečnosti na to dostal dva měsíce, jinak nemůže se slíbenou materiální pomocí počítat.
Prošlé lhůty nevadí. "Kim dal najevo, že severokorejská vláda přivítá inspektory ve chvíli, kdy budou uvolněny peníze," uvedl Principi. Kim Čong-ilův režim vykázal inspektory ze země před pěti roky, měli dohlížet právě na zastavení nukleárních aktivit.
Vstřícnost ukázala i americká strana. Macao dnes oznámilo, že Korejcům peníze uvolní, a Spojené státy to přivítaly. "Spojené státy podporují stanovisko macajských úřadů," píše se ve vyjádření ministerstva financí.
Návštěva Puebla
Americká delegace se během návštěvy Pchjongjangu podívala i na loď USS Pueblo, kterou Korejci zajali v roce 1968. Jedná se o jedinou americkou válečnou loď v cizích rukách.
Případ Puebla výrazně připomíná právě ukončenou "íránskou krizi". Korejci na loď zaútočili, jednoho muže zabili a dalších dvaaosmdesát zajali. Američané se hájili tím, že se výzvědná loď plavila v mezinárodních vodách.
Posádka byla nakonec propuštěna po jedenácti měsících. Loď se ale do amerických rukou už nevrátila. Kotví v Pchjongjangu a ročně si ji přijde prohlédnout na čtvrt milionu lidí.