Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané si pro radar vybrali vojenský újezd Jince

  14:00aktualizováno  17:25
Americká vláda chce postavit svůj radar ve vojenském újezdu Brdy na Příbramsku. Oficiální nótou o to požádala českou vládu. Druhou zvažovanou lokalitou pro stavbu zařízení protiraketové obrany byla Libavá na Olomoucku.
Američané by rádi postavili radar na Příbramsku.

Američané by rádi postavili radar na Příbramsku.

Protiraketový radar

"Vláda České republiky bude nyní nótu podrobně studovat a během několika týdnů na ni odpoví," oznámil premiér Mirek Topolánek.

Starosta Jinců Josef Hála se o žádosti Američanů dozvěděl až od redakce iDNES.cz. "Já jsem spoléhal, že to bude spíš na Moravě. Tady mi to připadalo divné. Zejména z bezpečnostního hlediska. Je to kousek od Prahy," řekl starosta v telefonickém rozhovoru.

Vedení obce zatím nemá o radaru, který má být umístěn v nedalekém vojenském újezdu, bližší informace. "Jsou to spíše dojmy z toho, co se objevilo v médiích. Zítra jsme se starosty okolních obcí pozvaní na krajský úřad. Snad se dozvíme víc," dodal.

Armáda: Až dostaneme úkoly, tak je splníme
Náčelník generálního štábu Pavel Štefka se domnívá, že stavba radaru je teď politickou otázkou. "Až dostaneme úkoly, tak je splníme," prohlásil. Podle něj je zatím předčasné spekulovat, kde přesně by radar mohl stát. "Budou probíhat další průzkumy prostoru," uvedl.

Podle Štefky však umístění radaru neovlivní činnost dělostřelecké brigády, která v Brdech působí. "Využíváme prostor Jince pro výcvik ostré střelby dělostřelectva, a toto nijakým způsobem působení brigády neovlivní," poznamenal.

Blízkost Prahy může být výhodou
Podle bezpečnostního experta mohla být krátká vzdálenost k Praze pro Američany přínosem.

"Je to blízko Prahy, blízko letiště, to určitě hrálo roli. Základna se rozvíjí, je perspektivní. To je ale můj osobní názor. Nemám k dispozici údaje z technických zpráv, podle kterých Američané hodnotili," řekl iDNES.cz Libor Frank z Univerzity obrany v Brně.

S radarem souhlasil i Klaus
Bezpečnostní rada státu dala zelenou dalšímu jednání o protiraketové základně s USA už ve středu. S rozhodnutím se ztotožnil i prezident Václav Klaus. - více zde

Americký radar v Česku by měl být součástí takzvaného třetího - posledního - stupně protiraketového deštníku. To znamená, že bude schopen upřesnit pohyb rakety až v posledních minutách jejího letu. - více zde

Spojené státy původně uvažovaly o celé protiraketové základně. Později ale uvedly, že v Česku by mohl být jen radar a obranné rakety umístí do Polska. - více zde

Premiér Topolánek tvrdí, že protiraketový systém, jehož bude radar součástí, ochrání i Českou republiku. S tím nesouhlasí odpůrci základny, kteří proti ní uskutečnili demonstrace i petiční akci. Podle nich jde jen o zájmy USA. - více zde

Občanská iniciativa Ne základnám také požaduje, aby o umístění radaru rozhodli lidé v referendu. Premiér to ale ve středu odmítl s tím, že bezpečnost státu je třeba řešit jinak. Upozornil, že referendum nebylo ani o našem vstupu do NATO.

Vizitka vojenského újezdu Brdy (Jince)

Poloha: pohoří Brdy, zabírá celou polovinu brdského hřebene, leží zhruba 50 km jihozápadně od Prahy mezi Příbramí a Rokycany.
Rozloha: 260 km čtverečních (přibližně jako Brno a zhruba polovina rozlohy Prahy); území tvoří z 90 procent lesy, zbytek jsou louky a vodní plochy.
Historie: projekt vojenské střelnice v Brdech vznikl v roce 1926, dělostřelecké cvičiště zde bylo zřízeno o dva roky později; za druhé světové války zabrala prostor německá armáda a dále jej zvětšila, do současné velikosti byl vojenský prostor rozšířen v 50. letech, kdy byla pro účely protitankové střelnice zabrána řada vesnic ve středozápadní části Brd.
Využití: Armáda České republiky v současnosti provozuje v Jincích mimo jiné dělostřeleckou, tankovou, protitankovou i pěchotní střelnici a leteckou zkušební střelnici, je tu také trhací jáma pro likvidaci závadné munice, kterou používá i policie.
Ostatní: díky zákazu vstupu se ve vojenském výcvikovém prostoru zachovala řada vzácných živočichů a rostlin; za první republiky bylo ve vojenském prostoru zkoušeno připravované opevnění, které se z velké části zachovalo do současnosti (zkušební pěchotní srub "CE" si zahrál ve filmu Obecná škola); vojenský prostor je v současnosti oficiálně přístupný pouze na propustku, protože ale není v silách armády ho celý oplotit, využívají ho často turisté na kolech či na lyžích; v poslední době se hovoří o tom, že by se režim vstupu mohl vrátit do podoby z meziválečného období, kdy se lidé v době mimo cvičení mohli po cestách v prostoru volně pohybovat.
Zdroj: ČTK
Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalý prezident Václav Klaus hostem volebního studia iDNES.cz (21. října 2017)
Klaus o volbách: Demokracie že prohrála? Řeči těchto „moudrých“ nesnesu

Volič promluvil. Takto pragmaticky hodnotí výsledek sněmovních voleb bývalý prezident Václav Klaus. Ve volebním studiu iDNES.tv pokáral všechny ty, kteří nyní...  celý článek

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek sleduje předběžné volební výsledky ve štábu...
Ve Sněmovně jsme, ale za úspěch to nepovažujeme, říkají lidovci

Očekávání strany KDU-ČSL se nenaplnila a ačkoli ve Sněmovně získala deset mandátů, na předsedovi Pavlu Bělobrádkovi bylo znát, že spokojený není. „Nemůžeme být...  celý článek

Jiří Hlavatý, šéf textilky Juta, která byla loni jedniškou na trhu. Dosáhla...
Kroužky vynesly šéfa Juty Hlavatého do Sněmovny, v Senátu automaticky končí

Senátor za ANO Jiří Hlavatý se díky preferenčním hlasům stane poslancem. Poskočil z nevolitelného místa kandidátky na druhé. Zvolením do Sněmovny končí v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.