Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané postaví radar v Turecku, náhrada za Brdy ochrání celou Evropu

  11:11aktualizováno  11:11
Turecko souhlasí s tím, aby do konce letošního roku na jeho území vyrostla americká radarová základna. Ta bude součástí protiraketového deštníku NATO, který má během následujících let chránit před střelami prakticky celou Evropu.

Radar, který je součástí systému protiraketové obrany USA. Podobný měl být postaven v Česku. | foto: Velvyslanectví USA v ČR

"Předpokládá se, že radarový systém včasné výstrahy bude umístěn v naší zemi," uvedlo v oficiálním prohlášení turecké ministerstvo zahraničí s tím, že jednání o aliančním protiraketovém štítu postoupila z tohoto pohledu do "konečné fáze".

Češi přemlouvali Američany, aby rozhodnutí o radaru oznámily až po volbách

Umístění výkonného radaru, podobného, jaký chtěli Američané původně postavit v Česku, bude podle turecké diplomacie představovat významný příspěvek do kolektivního obranného systému a posílí NATO jako celek i obranu samotného Turecka.

"Radar bude důležitou součástí protiraketové obrany NATO. Turecko bude významně přispívat k schopnosti zajistit ochranu evropského území, populace a sil proti rostoucí hrozbě, kterou představuje šíření balistických raket," uvedl generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.

Protiraketová obrana NATO

Protiraketová obrana NATO

NATO už v únoru spustilo pomyslnou kostru budoucího protiraketového deštníku. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory, pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity. Zatím ale ochrání pouze vojáky v operacích. Během několika let však má být společně rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo - tedy 900 milionů lidí.

Pokud například Írán odpálí balistické střely na Evropu, americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi útok okamžitě zachytí. Informace předají řídícímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety, jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič.

V hlavní roli USA

Hlavní roli mají hrát Spojené státy. Systém má nahradit původní plány Obamova předchůdce George W. Bushe, jež předpokládaly vybudování radaru v Česku a základny s protiraketovými střelami v Polsku. První fázi spustili Američané počátkem roku. V březnu vyslali do Středozemního moře válečnou loď USS Monterey. Raketový křižník vybavený speciálním radarovým a naváděcím systémem Aegis má chránit Evropu hlavně před potenciální hrozbou íránských balistických střel. Teď je na řadě radarová stanice v Turecku. V další fázi fázi by měly vzniknout základny s americkými antiraketami SM-3, neprve v roce 2015 v Rumunsku a pak v roce 2018 v Polsku.

K budování systému Aliance přizvala i Rusko, které kývlo. Jednání se ale zadrhla hned na počátku. Podle představ NATO by totiž měly vzniknout dva protiraketové deštníky - alianční a ruský. Účast Moskvy se měla omezit na výměnu dat a informací, oba systémy by pak fungovaly samostatně. Moskva však trvá na tom, aby byly propojené, a že Rusko bude před raketovým útokem chránit východní hranice Evropy. Státy NATO zase hranice západní.

Členské státy NATO se dohodly na vybudování systému protiraketové obrany Evropy, především proti íránským balistickým střelám, na loňském summitu v Lisabonu. Jednání ale blokovalo právě Turecko, které se sousedním Íránem udržuje úzké obchodní vztahy a odmítalo, aby byl Teherán výslovně uváděn jako hrozba. Nakonec bylo dosaženo kompromisu.

Jednání Turecka s partnery o umístění radaru vyvrcholila až v červnu. Turecko od summitu váhalo s ohledem na to, že údaje z radaru by mohl využívat například i Izrael, se kterým má Ankara nyní napjaté vztahy kvůli izraelské blokádě Pásma Gazy.

Otázkou zůstává, kde přesně bude radarová stanice stát. Podle ruských médií by měl být radar umístěn na jihovýchodě Turecka tak, aby "dohlédl" na území v okruhu několika tisíc kilometrů na jih, ale i na východ, tedy do těsné blízkosti ruských hranic.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Belgická stíhačka F-16 doprovází nad Baltem nekomunikující ruský přepadový...
Ruské síly v pohybu. Přes Balt míří inkognito desítky vojenských letounů

Jen týden zbývá do začátku rusko-běloruského cvičení ZAPAD 2017, které kvůli svému charakteru budí obavy v Pobaltí i dalších zemích. Nad Baltem už nyní panuje...  celý článek

Letoun F-16 belgického letectva na Dnech NATO v Ostravě
Mošnovské letiště ožívá. Hřmot stíhaček věstí blížící se Dny NATO

Jednou za rok, vždy na pár dní, ožívá letiště v Mošnově nebývalým ruchem. To když se na Dny NATO v Ostravě slétají účastníci víkendové show. Zatím takřka tři...  celý článek

Aerobatická skupina Saudi Hawks ze Saudské Arábie na letounech Hawk
Saúdští jestřábi, bombardéry a řada premiér. Dny NATO slibují show

Celou řadu unikátních premiér chystají organizátoři Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil AČR. Už za dva týdny se na největší bezpečnostní show v Evropě...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.