"Předpokládá se, že radarový systém včasné výstrahy bude umístěn v naší zemi," uvedlo v oficiálním prohlášení turecké ministerstvo zahraničí s tím, že jednání o aliančním protiraketovém štítu postoupila z tohoto pohledu do "konečné fáze".
Češi přemlouvali Američany, aby rozhodnutí o radaru oznámily až po volbách |
Umístění výkonného radaru, podobného, jaký chtěli Američané původně postavit v Česku, bude podle turecké diplomacie představovat významný příspěvek do kolektivního obranného systému a posílí NATO jako celek i obranu samotného Turecka.
"Radar bude důležitou součástí protiraketové obrany NATO. Turecko bude významně přispívat k schopnosti zajistit ochranu evropského území, populace a sil proti rostoucí hrozbě, kterou představuje šíření balistických raket," uvedl generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.
Protiraketová obrana NATO
NATO už v únoru spustilo pomyslnou kostru budoucího protiraketového deštníku. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory, pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity. Zatím ale ochrání pouze vojáky v operacích. Během několika let však má být společně rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo - tedy 900 milionů lidí.
Pokud například Írán odpálí balistické střely na Evropu, americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi útok okamžitě zachytí. Informace předají řídícímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety, jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič.
V hlavní roli USAHlavní roli mají hrát Spojené státy. Systém má nahradit původní plány Obamova předchůdce George W. Bushe, jež předpokládaly vybudování radaru v Česku a základny s protiraketovými střelami v Polsku. První fázi spustili Američané počátkem roku. V březnu vyslali do Středozemního moře válečnou loď USS Monterey. Raketový křižník vybavený speciálním radarovým a naváděcím systémem Aegis má chránit Evropu hlavně před potenciální hrozbou íránských balistických střel. Teď je na řadě radarová stanice v Turecku. V další fázi fázi by měly vzniknout základny s americkými antiraketami SM-3, neprve v roce 2015 v Rumunsku a pak v roce 2018 v Polsku. |
K budování systému Aliance přizvala i Rusko, které kývlo. Jednání se ale zadrhla hned na počátku. Podle představ NATO by totiž měly vzniknout dva protiraketové deštníky - alianční a ruský. Účast Moskvy se měla omezit na výměnu dat a informací, oba systémy by pak fungovaly samostatně. Moskva však trvá na tom, aby byly propojené, a že Rusko bude před raketovým útokem chránit východní hranice Evropy. Státy NATO zase hranice západní.
Členské státy NATO se dohodly na vybudování systému protiraketové obrany Evropy, především proti íránským balistickým střelám, na loňském summitu v Lisabonu. Jednání ale blokovalo právě Turecko, které se sousedním Íránem udržuje úzké obchodní vztahy a odmítalo, aby byl Teherán výslovně uváděn jako hrozba. Nakonec bylo dosaženo kompromisu.
Jednání Turecka s partnery o umístění radaru vyvrcholila až v červnu. Turecko od summitu váhalo s ohledem na to, že údaje z radaru by mohl využívat například i Izrael, se kterým má Ankara nyní napjaté vztahy kvůli izraelské blokádě Pásma Gazy.
Otázkou zůstává, kde přesně bude radarová stanice stát. Podle ruských médií by měl být radar umístěn na jihovýchodě Turecka tak, aby "dohlédl" na území v okruhu několika tisíc kilometrů na jih, ale i na východ, tedy do těsné blízkosti ruských hranic.
