Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané poprvé úspěšně klonovali embryonální buňky

  21:42aktualizováno  21:42
Američtí vědci poprvé použili klonovací techniku, aby získali embryonální kmenové buňky schopné dalšího růstu. Úspěch je podle expertů mezníkem ve výzkumu kmenových buněk, ale zároveň možná i zdrojem nových etických sporů.

Americkým vědcům se podařilo klonovat embryonální buňky | foto: Archiv CAR, FN Brno

Embryonální buňky se mohou přeměnit v buňky kteréhokoli lidského orgánu, a proto se staly těžištěm výzkumu zaměřeného na terapii dosud neléčitelných chorob nebo těžkých poranění.

Zatím se ale nepodařilo vytvořit takové, které by měly specifickou DNA daného pacienta. Příjemce tak může darovaný orgán, vypěstovaný z cizích embryonálních buněk, odmítnout tak, jak se to občas děje v případě transplantátů.

Tým amerických vědců vedený Dieterem Eglim a Scottem Nogglem z New Yorku se nyní pokusil prokázat, že k tvorbě embryonálních kmenových buněk je možné použít klonovací metodu zvanou SCNT.

Jde o přesun buněčného jádra a jeho genetického materiálu z jedné buňky do jiné. Nově získané buňky, které mají stejnou DNA, by pak bylo možné bezpečně využívat při další léčbě. Oznámil to ve středu vědecký časopis Nature.

Výzkum naráží na etické problémy

Metoda SCNT se dosud používala při klasickém klonování, kdy se jádro jedné buňky nahradilo jádrem buňky dárcovské. Nikomu se ale zatím nepodařilo tyto buňky přivést k dalšímu růstu a dělení. Tým amerických vědců ponechal v první buňce původní genetický materiál a přidal k němu jádro z druhé buňky.

Vzorek překvapivě prospíval a vyrostlo embryo o 80 až 100 buňkách. Metoda ale může podle agentury Reuters narazit na protesty odpůrců klonování, zejména pokusů na lidských organismech. V nynější fázi výzkumu ji navíc nelze prakticky použít.

Na etické problémy kromě toho naráží už samo využívání embryonálních kmenových buněk, proti němuž hlasitě protestují americké konzervativní kruhy. Tyto buňky se získávají z embryí starých jen několik dní, jejich zdrojem jsou většinou porodnické kliniky.

Nový objev může urychlit nástup buněčné terapie

V roce 2006 vědci zjistili, že lze vytvářet takové buňky laboratorně na bázi pacientových kožních buněk a speciální směsi genů, která buňky "vrátí" do jejich embryonálního stavu schopného pozdější transformace.

To bylo považováno za příslib, že se najde způsob, jak dospět k embryonálním kmenovým buňkám s potřebnou DNA. Později se ale ukázalo, že buňky získané tímto způsobem nemají vlastnosti identické s embryonálními.

Nová metoda může naznačovat, že embryonální kmenové buňky lze získat klonováním. "Který způsob je nejlepší? To ukáže až čas," komentoval objev profesor Chris Mason z londýnské univerzity. "Zkoumání různých cest může urychlit nástup buněčné terapie a nových léčebných postupů."

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Britská herečka Laila Rouassová v seriálu Holby City
Herečka se v Barceloně schovala do mrazáku, z úkrytu pilně tweetovala

Herečka Laila Rouassová z britského seriálu Holby City se během čtvrtečních teroristických útoků v Barceloně ukryla v mrazáku. Na Twitteru svým fanouškům...  celý článek

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Nebyla to náhoda. V Katalánsku kvete džihád, chybí bariéry proti teroru

Španělsku se dlouhá léta teroristické útoky vyhýbaly, čtvrteční atentát v Barceloně ale národu připomněl, že se jim nedá zcela předejít, píší španělská média....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.