Volby začaly časně ráno místního času (v 11 hodin SEČ) otevřením volebních místnosti na východním pobřeží: první lístky dopadly na dna uren ve státech Vermont, Connecticut, Indiana, New York či Virginie. Poslední hlasy pak vhodí obyvatelé západních států - ve středu v pět hodin ráno SEČ se zavřou dveře za voliči na Aljašce a Havaji.
"MIDTERM" VOLBY V usaNa devadesát milionů Američanů rozhoduje o novém složení celé Sněmovny reprezentantů a volí také 37 ze 100 senátorů. Ve 37 státech vybírají guvernéra. Souběžně s volbami se konají také místní referenda, například v Kalifornii se rozhodne o legalizaci marihuany. Současné volby označují Američané výrazem "midterm", který v podstatě znamená to, že se konají v roce, kdy se nevolí prezident a zároveň se odehrávají v polovině jeho funkčního období. |
Pokoří demokraté rekord?
Vládnoucí strany v takzvaných "midterm" volbách (které se konají v roce, kdy se nevolí prezident a zároveň se odehrávají v polovině jeho funkčního období) oslabují tradičně, nicméně očekávaná obrovská ztráta demokratů by mohla pokořit historické rekordy staré desetiletí, upozornila CNN.
Američané vládě demokrata Baracka Obamy zazlívají hlavně to, že nedokázala vyřešit problémy americké ekonomiky. Například nezaměstnanost se pohybuje kolem deseti procent a země se podle mnohých kritiků Washingtonu vzpamatovává z finanční krize příliš pomalu.
A s blížícím se hlasováním se přiostřovala i volební kampaň. Zatímco různá konzervativní seskupení útočila na demokraty, že vláda pod vedením Baracka Obamy příliš utrácela na záchranných balíčcích, a nenechala ani nit suchou na zdravotní reformě, odborové organizace a zastánci demokratů zase voliče varovali, že výhra republikánů přinese zpět deregulaci a politiku, která zapříčinila finanční krizi.
Nejdražší předvolební neprezidentská kampaň v USA
Vyostřené klání se stalo také vůbec nejdraží neprezidentskou volební kampaní v historii Spojených států. Dle neziskové organizace zvané Center for Responsive Politics přijde na 3,5 miliardy amerických dolarů.
Rebelann Barfieldová (vlevo) se sestrou čeká, než jejich matka Khara odvolí ve městě Star v Idahu (2. listopadu 2010)
Člen volební komise Phillip Schlafer naviguje v Grand Chute voliče (2. listopadu 2010)
Kongresové volby ale přinesly ještě další výjimečný prvek a to fakt, že s volebními kartami nově zamíchal i někdo jiný než politické strany - konkrétně konzervativní protestní hnutí Tea Party. To - byť není politickou stranou - má svá horká želízka v ohni. Její stoupenci kandidují za republikány a v mnoha primárkách rozdrtili své umírněnější stranické kolegy.
Tea Party stále sílíZamíchá dějinami USA tak jako Bostonské pití čaje? |
Pro Tea party je toto volební klání tak první opravdovou zkouškou. Ale i bez ohledu na jejich vítězství, či prohru program republikánů se zřejmě posune směrem napravo, podotkla CNN s tím, že to bude mít za následek ještě složitější vyjednávání kompromisů v Kongresu ohledně závažných problémů.
Kandidát z Ohia John Boehner, který se v případě výhry republikánů má stát šéfem Sněmovny reprezentantů, už stihl dát najevo pramalou chuť vyjednávat s Bílým domem i demokraty v Kongresu. Nechal se přitom slyšet, že: "toto není čas pro kompromis".
A v senátu budou mít podle všeho republikáni dost křesel k tomu, aby mohli blokovat demokratické návrhy. Pro jejich schvalování, aniž by jim mohla slabší strana bránit obstrukcemi, je v horní komoře Kongresu totiž třeba 60 hlasů. Před volbami jich demokraté měli jen 59.
