Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané chtěli bin Ládina od začátku zabít, tělo nabízeli Saúdům

  19:59aktualizováno  19:59
Americký týdeník New Yorker přinesl dosud nejpodrobnější popis dopadení Usámy bin Ládina. Američané prý před operací nejhledanějšího muže planety označovali kódem Crankshaft (kliková hřídel) a nikdy neuvažovali o tom, že by ho zajali živého. Obama prý dodnes neví, kdo z komanda teroristu zabil.

Usáma bin Ládin na archivním snímku z roku 2001 třímá kalašnikov. | foto: AP

"Nikdy jsme se nezabývali tím, jestli ho zajmeme. Rozhodnutí padlo okamžitě. Nikdo nechtěl zajatce," tvrdí v rozsáhlém článku New Yorkeru nejmenovaný americký důstojník. Jasně tím naznačil, že Washington nikdy nechtěl bin Ládina, kterého velení těsně před akcí v kódovacím jazyce překřtilo na Geronima, dostat živého.

Komando speciálních jednotek SEAL po úspěšné operaci v pákistánském Abbottábádu uložilo bin Ládinovo tělo do pytle a později jej pohřbilo do moře. Ještě předtím ale Američané podle listu New Yorker kontaktovali činitele v Saúdské Arábii, kde teroristovi příbuzní patří mezi prominentní rodiny.

Zeptali se jich, zda mají o tělo zájem. Saúdové ale souhlasili s pohřbem do vody, který již členové amerických zvláštních jednotek předtím použili po zabití jednoho z východoafrických předáků al-Káidy. "Vypadá to jako dobrý plán," uvedl člen saúdské tajné služby.

Obama neví, kdo z komanda bin Ládina zabil

Prezident Barack Obama podle New Yorkeru dodnes neví, který z příslušníků jednotek SEAL nakonec bin Ládina, jenž byl při zásahu neozbrojený, zabil. Nikdy se prý na to členů komanda nezeptal ani mu to nikdo z nich neřekl.

Novinky o dopadení bin Ládina

Členové týmu si mysleli, že obě ženy v blízkosti bin Ládina na sobě mají vesty s výbušninami.

Replika bin Ládinova úkrytu, kde členové komanda trénovali, byla postavena v hustém lese v Severní Karolíně. Později se noční zkoušky přesunuly do pouště v Nevadě.

Členové komanda, které provedlo akci, se před operací desetkrát vydali na misi do Pákistánu, aby vypátrali bin Ládina.

Viceprezident Joe Biden prý při sledování akce třímal růženec a k Obamovým nejbližším lidem prohlásil: "Dnes večer bychom všichni měli jít na mši."

Po akci medik vzal z bin Ládinova těla dva vzorky kostní dřeně a další vzorky DNA.

Zdroj: The Daily Telegraph

Americký prezident také až do setkání se členy jednotky nevěděl, že na palubě jednoho ze dvou vrtulníků, které se mise zúčastnily, byl pes. Šlo o belgického ovčáka jménem Káhira. "Chci se s tím psem setkat," vyjádřil se později Obama.

"Pokud se s ním chcete setkat, pane prezidente, měl byste mu vzít nějaký pamlsek," odvětil jeden ze členů komanda. Nakonec na pamlsky nedošlo, protože pes měl po celou dobu setkání s nejmocnějším mužem světa na přání ochranky náhubek.

Členové jednotky SEAL byli při akci proti bin Ládinovi v Pákistánu tajně nasazeni již podvanácté. Ne všichni členové americké administrativy obeznámení s bin Ládinovým možným úkrytem ale s operací souhlasili.

Ve hře bylo i bombardování neviditelnými letouny

Mezi největší kritiky útoku patřil bývalý šéf ministerstva obrany Robert Gates. Byl totiž osobně v Bílém domě za prezidenta Jamese Cartera při nezdaru podobné americké operace na osvobození amerických rukojmí v Teheránu v roce 1980, při níž zahynulo osm amerických vojáků.

Navrhoval proto spolu s generálem Jamesem Cartwrightem, aby na bin Ládinův úkryt zaútočily bombardéry B-2 Spirit. Mimo jiné by to znamenalo, že by během operace nemuseli na pákistánské území vstoupit američtí vojáci.

Americké letectvo ale spočítalo, že na útok by bylo potřeba 32 chytrých bomb, z nichž každá by vážila 900 kilogramů. Jen tak by Američané měli jistotu, že zničí i případné bunkry pod teroristovým úkrytem. Obama ale tuto variantu zamítl, protože by znamenala zničení značné části pákistánského města.

Američané se tak rozhodli pro operaci zvláštních jednotek. Jednou z variant, kterou zvažovali, bylo přistání jejich členů na okraji města a riskantní a vyčerpávající přesun k bin Ládinovu domu. Podle deníku The Daily Telegraph zvažovali i vykopání tunelu přímo do bin Ládinova úkrytu.

Geronimo byl zabit v akci, ozvalo se z vysílačky

Nakonec se ale rozhodli přistát s helikoptérami přímo v teroristově sídle. Takový útok podle amerických činitelů obsahoval největší moment překvapení. Americké komando bin Ládina po téměř desetiletém pátrání zabilo na začátku května letošního roku.

Obama se svým bezpečnostním týmem operaci sledoval v Bílém domě. "Pro Boha a zemi - Geronimo. Geronimo, Geronimo. Geronimo byl zabit v akci," slyšel nakonec po osmnácti minutách slova, která do vysílačky řekl voják, jenž krátce předtím střelil bin Ládina nad levé oko.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.