Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané chtěli bin Ládina od začátku zabít, tělo nabízeli Saúdům

  19:59aktualizováno  19:59
Americký týdeník New Yorker přinesl dosud nejpodrobnější popis dopadení Usámy bin Ládina. Američané prý před operací nejhledanějšího muže planety označovali kódem Crankshaft (kliková hřídel) a nikdy neuvažovali o tom, že by ho zajali živého. Obama prý dodnes neví, kdo z komanda teroristu zabil.

Usáma bin Ládin na archivním snímku z roku 2001 třímá kalašnikov. | foto: AP

"Nikdy jsme se nezabývali tím, jestli ho zajmeme. Rozhodnutí padlo okamžitě. Nikdo nechtěl zajatce," tvrdí v rozsáhlém článku New Yorkeru nejmenovaný americký důstojník. Jasně tím naznačil, že Washington nikdy nechtěl bin Ládina, kterého velení těsně před akcí v kódovacím jazyce překřtilo na Geronima, dostat živého.

Komando speciálních jednotek SEAL po úspěšné operaci v pákistánském Abbottábádu uložilo bin Ládinovo tělo do pytle a později jej pohřbilo do moře. Ještě předtím ale Američané podle listu New Yorker kontaktovali činitele v Saúdské Arábii, kde teroristovi příbuzní patří mezi prominentní rodiny.

Zeptali se jich, zda mají o tělo zájem. Saúdové ale souhlasili s pohřbem do vody, který již členové amerických zvláštních jednotek předtím použili po zabití jednoho z východoafrických předáků al-Káidy. "Vypadá to jako dobrý plán," uvedl člen saúdské tajné služby.

Obama neví, kdo z komanda bin Ládina zabil

Prezident Barack Obama podle New Yorkeru dodnes neví, který z příslušníků jednotek SEAL nakonec bin Ládina, jenž byl při zásahu neozbrojený, zabil. Nikdy se prý na to členů komanda nezeptal ani mu to nikdo z nich neřekl.

Novinky o dopadení bin Ládina

Členové týmu si mysleli, že obě ženy v blízkosti bin Ládina na sobě mají vesty s výbušninami.

Replika bin Ládinova úkrytu, kde členové komanda trénovali, byla postavena v hustém lese v Severní Karolíně. Později se noční zkoušky přesunuly do pouště v Nevadě.

Členové komanda, které provedlo akci, se před operací desetkrát vydali na misi do Pákistánu, aby vypátrali bin Ládina.

Viceprezident Joe Biden prý při sledování akce třímal růženec a k Obamovým nejbližším lidem prohlásil: "Dnes večer bychom všichni měli jít na mši."

Po akci medik vzal z bin Ládinova těla dva vzorky kostní dřeně a další vzorky DNA.

Zdroj: The Daily Telegraph

Americký prezident také až do setkání se členy jednotky nevěděl, že na palubě jednoho ze dvou vrtulníků, které se mise zúčastnily, byl pes. Šlo o belgického ovčáka jménem Káhira. "Chci se s tím psem setkat," vyjádřil se později Obama.

"Pokud se s ním chcete setkat, pane prezidente, měl byste mu vzít nějaký pamlsek," odvětil jeden ze členů komanda. Nakonec na pamlsky nedošlo, protože pes měl po celou dobu setkání s nejmocnějším mužem světa na přání ochranky náhubek.

Členové jednotky SEAL byli při akci proti bin Ládinovi v Pákistánu tajně nasazeni již podvanácté. Ne všichni členové americké administrativy obeznámení s bin Ládinovým možným úkrytem ale s operací souhlasili.

Ve hře bylo i bombardování neviditelnými letouny

Mezi největší kritiky útoku patřil bývalý šéf ministerstva obrany Robert Gates. Byl totiž osobně v Bílém domě za prezidenta Jamese Cartera při nezdaru podobné americké operace na osvobození amerických rukojmí v Teheránu v roce 1980, při níž zahynulo osm amerických vojáků.

Navrhoval proto spolu s generálem Jamesem Cartwrightem, aby na bin Ládinův úkryt zaútočily bombardéry B-2 Spirit. Mimo jiné by to znamenalo, že by během operace nemuseli na pákistánské území vstoupit američtí vojáci.

Americké letectvo ale spočítalo, že na útok by bylo potřeba 32 chytrých bomb, z nichž každá by vážila 900 kilogramů. Jen tak by Američané měli jistotu, že zničí i případné bunkry pod teroristovým úkrytem. Obama ale tuto variantu zamítl, protože by znamenala zničení značné části pákistánského města.

Američané se tak rozhodli pro operaci zvláštních jednotek. Jednou z variant, kterou zvažovali, bylo přistání jejich členů na okraji města a riskantní a vyčerpávající přesun k bin Ládinovu domu. Podle deníku The Daily Telegraph zvažovali i vykopání tunelu přímo do bin Ládinova úkrytu.

Geronimo byl zabit v akci, ozvalo se z vysílačky

Nakonec se ale rozhodli přistát s helikoptérami přímo v teroristově sídle. Takový útok podle amerických činitelů obsahoval největší moment překvapení. Americké komando bin Ládina po téměř desetiletém pátrání zabilo na začátku května letošního roku.

Obama se svým bezpečnostním týmem operaci sledoval v Bílém domě. "Pro Boha a zemi - Geronimo. Geronimo, Geronimo. Geronimo byl zabit v akci," slyšel nakonec po osmnácti minutách slova, která do vysílačky řekl voják, jenž krátce předtím střelil bin Ládina nad levé oko.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Začal sjezd Komunistické strany Číny. Čeká se, že na něm upevní své postavení a...
Komunisté v Číně zahájili sjezd. Očekává se, že na něm Si upevní moc

V Pekingu ve středu začal sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, od něhož se čeká upevnění moci prezidenta Si Ťin-pchinga a výměna většiny představitelů...  celý článek

Severokorejský diktátor Kim Čong-un v zajetí nadšeného davu v Pchjongajngu (12....
S novými sankcemi nepřežije KLDR ani rok, tvrdí severokorejský úředník

Nové americké sankce vůči Severní Koreji jsou tak tvrdé, že to země zřejmě nepřežije, tvrdí Ri Jong-ho, který jako vysoce postavený úředník vozil třicet let...  celý článek

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.